Frederik Velinský

Nacházíme se v hornatém terénu jihoamerických And. Všude kolem je řídký chladný vzduch, v dáli se třpytí hladina jezera Titicaca, je přibližně rok 1200 našeho letopočtu.

Houbové Galapágy u slovenského Zvolena (4:33) – Historické souvislosti: O kouzelné bylině a daru bohů (18:37) – Vyšehrad ve středověku (24:04) – Opavské meteority (31:36)

Vyšehrad ve středověku, 1. část: Přemyslovci (4:32) – Astronomie: Jídelníček astronautů cestou k Měsíci (21:39) – Einsteinův teleskop, 2. část: Technologické výzvy (27:26)

Při výpravách do vesmíru musí člověk pochopitelně také něco jíst. Výjimkou nebyli astronauti mise Artemis II ani fiktivní cestovatelé legendární verneovky „Do Měsíce“.

V dubnu roku 1796 byla na půdě Institut de France v Paříži přednesena asi první veřejná a rozhodně velmi důležitá přednáška o paleontologii obratlovců. Konkrétně slonů.

Einsteinův teleskop, 1. část: Gravitační vlny (4:33) – Příběhy se šestkou: Cuvier a sloni (17:41) – Kniha měsíce: Paleolit českých zemí (22:11) – Svět podle rostlin (27:10)

Nejbližším přítelem člověka je pes. Můžete si představit třeba toho svého. My si vybereme jedno pozoruhodné plemeno, jehož historie pokrývá prakticky celé milénium

Obsáhlá publikace prof. Jiřího A. Svobody a řady dalších autorů prozrazuje, jak vypadala česká krajina v dobách ledových a meziledových, a jaké stopy v ní zanechali lidé.

Zodiakální čili zvířetníkové světlo, popelavý svit Měsíce, meteorický roj z komety Thatcher, hvězdokupa Plejády, Jesličky, jarní trojúhelník hvězd a Venuše jako Večernice.

Rok 2026 ve znamení hořců a rostlina roku, hořec brvitý (4:33) – Procházka dubnovou oblohou (17:25) – Jak se s nimi domluvíme aneb Egyptologové a mimozemšťani (22:26)