Gagarin strávil ve vesmíru jen 108 minut, ale zásoby jídla a vody měl na deset dnů
Ruský astronaut odstartoval 12. dubna 1961 do vesmíru na palubě lodi Vostok a jako první člověk obletěl Zemi. Tak se vždy mluví o letu Jurije Gagarina. Podle jihočeského astronoma Miloše Tichého to ale tak úplně pravda není.
„Gagarin byl prvním člověkem ve vesmíru, ale neudělal celý oblet. To kolečko nedokončil, chybělo mu 1500 kilometrů. První úplný oblet uskutečnili až později Američané,“ vysvětluje.
Přesto se jednalo o skutečný milník v dějinách. „V té době se nevědělo, co s lidským mozkem udělá stav beztíže. Samozřejmě jsme už měli ve vesmíru psy i jiná zvířata, jenže ta neumí mluvit, takže až do Gagarina jsme neměli ponětí, jak organismus zareaguje,“ připomíná Miloš Tichý.
Čtěte také
Také proto byla sovětská vesmírná loď plně automatická. „Let trval jen 108 minut, ale kdyby měl komplikace, protože se nevědělo, co se může stát, vezl zásoby vody a jídla na deset dnů. Dostal i manuál, jak ručně řídit loď, pro případ, že by přestala fungovat automatika,“ dodává astronom.
Zajímavý podle něj byl i návratový modul, který vážil pouze 2,5 tuny a v průměru měřil 2,3 metru. „Bylo to hrozně malé. První astronauti byli takoví pidilidi, Gagarin neměl ani metr šedesát. Navíc roli hrálo, že kdo je malý, ten je lehký,“ říká.
V současné době má Jurij Gagarin jeden ze svých pomníků také na jihočeské hoře Kleť. „Když se postavíte před hlavní vchod vysílače, po pravé straně v keříčku najdete desku,“ prozrazuje Miloš Tichý.
Související
-
Achillovou patou Gagarinova letu do vesmíru byl návrat, říká publicista Tomáš Přibyl
Více než 500 lidí už se podívalo do vesmíru. Polovinu z nich osobně potkal publicista Tomáš Přibyl. Mluvil nejen s Vladimírem Remkem, ale třeba i členem posádky Apolla 13.
-
Merkur a Venuše mají fáze stejně jako Měsíc. Pozorovat je můžete dalekohledem
Nejen hvězdy, ale i některé planety můžete pozorovat na obloze. Například najít Merkur je podle jihočeského astronoma Miloše Tichého jednoduché.
-
Velký vůz, Kasiopea, Orion. Souhvězdí máme díky mezinárodní dohodě astronomů
Pohled na hvězdnou oblohu nebyl vždy jednotný. Souhvězdí, tak jak je známe dnes z učebnic a atlasů, jsou výsledkem celosvětové dohody z roku 1930.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
