Generál Mičánek: Válku nerozhodnou technologie, ale množství. Náš válečný průmysl ale neběží na plné obrátky

Konflikt se podle něj dostal do fáze zákopové války – s budováním obrany jako první začali před rokem Rusové a nyní podobný příkaz vydal i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, protože se očekává, že po Novém roce přijde ruská armáda do protiútoku.

Čtěte také

Libor Dvořák: Putin potřebuje nové vojáky. A posiluje armádu

Fronta je nyní stabilizovaná a válka dostává hybridní charakter, kdy obě strany poměřují síly i v oblasti ekonomické, politické, informační a diplomatické. „Ukrajinci si potřebují odpočinout a doplnit stavy ozbrojených sil, docvičit a dozbrojit. A samozřejmě připravit nové strategické plány, které budou reagovat na aktivitu protivníka,“ uvádí.

„Právě to bude velmi důležité, protože donedávna jsme byli svědky spíše optimistického přístupu. Ukrajinské vedení muselo ukazovat výsledky a snahu být úspěšní, protože pak máme i my pocit, že naše pomoc je v dobrých rukou a jsme ochotni v ní pokračovat,“ pokračuje Mičánek.

Ukrajinská protiofenziva podle něj nevyšla proto, že přišla pozdě a po dlouhých přípravách, kdy Ukrajinci chtěli mít maximum vycvičených jednotek i západní výzbroje, na jejíž dodávky ovšem museli dlouho čekat. Rusové tak měli čas vybudovat hlubokou obranu.

Souboj továren

I přes bezprecedentní západní sankce si Rusko dokázalo najít způsob, jak přežívat v izolaci od globalizovaného světa, a vybudovalo si síť kontaktů a spojenců, přes které získává technologie dvojího užití, které lze použít i ve vojenství.

Daří se jim také zdokonalovat vlastní zbraně. Válka na Ukrajině mimo jiné přinesla nebývalý rozvoj využití dronů, o nichž se mnozí domnívali, že budou moci sloužit nanejvýš k průzkumu. Západ sice Ukrajině dodává moderní zbraňové systémy, ve válce se ale podle Mičánka ukazuje, že není třeba mít vždy to nejmodernější vybavení.

Čtěte také

Libor Dvořák: Rozhodující úder zatím Ukrajina ani Rusko nezvládly zasadit

„Nevěřím, že se válka rozhodne na poli technologií. V žádném konfliktu neexistovala zázračná zbraň, pokud nebudu zmiňovat jaderné zbraně. Konflikt je ve fázi, kdy je to o lidech, o množství, o schopnosti armád udržovat to, co tam dnes je, i logistice v zápolí. A v tom má vzhledem ke své ekonomice a lidským zdrojům výhodu Rusko,“ připouští.

Naopak v rámci NATO či Evropské unie prý nechybí politická vůle pomáhat, ale chybí kapacity vojenského průmyslu, které byly po pádu železné opony sníženy a jejichž obnova vyžaduje čas.

Ne všechny státy také vnímají hrozbu ze strany Ruska stejně intenzivně. „Válečný průmysl v Evropě neběží na plné obrátky, a to ze spousty důvodů. Například protože ho nepodporují některé banky – neodpovídá to jejich etickým standardům nebo představám o ekologii,“ vysvětluje Mičánek.

„A hlavně je zde otázka, co budete dělat, až konflikt skončí. Konflikt může trvat 5 až 10 let, na tu dobu je odbyt zabezpečený, pak se doplní zásoby armád a pak je konec. Armáda i zbrojní průmysl fungují jako pojišťovna: až je problém, začnete ho potřebovat,“ uzavírá.

František Mičánek, brigádní generál v záloze z Univerzity obrany|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.