Gita Zbavitelová: USA nutí Izrael k větší vojenské zdrženlivosti
Izraelská armáda od pátku pokračuje v pozemní operaci, kterou přerušilo sedmidenní příměří. Než ho Hamás porušil, Izrael získal zpět celkem 105 rukojmích, většinou žen a dětí, včetně několika s dvojím občanstvím, 23 Thajců a jednoho Filipínce.
Další klid zbraní se nečeká, protože jednání se dostalo do slepé uličky. Jeden z hlavních politických představitelů Hamásu Sálih Arúrí řekl, že hnutí rukojmí vymění jen za všech 7000 Palestinců vězněných v Izraeli.
Čtěte také
Po příměří propukly prudké boje na severu Pásma Gazy, ale vojáci operují i na jihu. Chtějí především dobýt jižní město Chán Júnis a tamější uprchlický tábor, hlavní baštu Hamásu, kde se nejspíš skrývá jeho nejvyšší velení s alespoň částí rukojmích.
Armáda v pátek shodila do města letáky s výzvou Gazanům k evakuaci a v úterý vstoupila do centra města a oznámila třetí fázi operace. Bitva o Chán Júnis je nejtěžší od zahájení pozemní ofenzivy. Při masakru Hamásu 7. října a v následných bojích zahynulo už přes 400 izraelských vojáků a každý den přibývají další.
Izrael čelí stále silnějšímu americkému tlaku, aby při pozemní operaci bral větší ohled na civilisty v Gaze. Američané ho už před příměřím přiměli, aby zrušil zákaz dodávat do pásma palivo, které potřebuje Hamás k provozu svých tunelů. Potřebují je však i nemocnice, a tak nakonec během klidu zbraní do Gazy přijíždělo 200 kamionů s palivem denně.
Nebombardovat důležitou infrastrukturu
Když Hamás příměří porušil a opět začaly boje, Izrael palivo znovu zakázal, ale Američané ho hned přinutili k obnovení dodávek ve stejném objemu jako za klidu zbraní.
Čtěte také
Izraelská armáda také na americkou žádost zřídila „dekonfliktní mechanismus“, který má ochránit humanitární pracovníky a civilisty před palbou; důstojník izraelské armády teď koordinuje operace tak, aby se bombardování vyhnulo oblastem, kde humanitární organizace působí. A na přání Američanů, aby se izraelské nálety vyhnuly hustě zalidněným místům, armáda Pásmo Gazy rozdělila na více než 600 sektorů a každý den Gazanům oznamuje, které hodlá bombardovat, aby mohli včas odejít. Rovněž vyhlašuje humanitární přestávky.
Washington na izraelskou vládu také naléhá, aby si ujasnila, co bude s Gazou po zničení Hamásu. Prezident Joe Biden by byl nejraději, kdyby vládu nad pásmem převzala palestinská samospráva, ale to premiér Netanjahu kategoricky odmítá; prohlásil, že „dokud bude premiérem, nebude v Gaze vládnout samospráva, která podporuje a financuje terorismus“. Bílý dům nakonec uznal, že samospráva ve své současné podobě není vlády nad Gazou schopná a nejprve by se musela „zreformovat“.
Izrael chce po válce zřídit na severu pásma nárazníkovou bezpečnostní zónu, aby Hamás nemohl u hranic obnovit vojenské schopnosti a znovu ostřelovat izraelská města. Už o tom také informoval některé západní a arabské vlády. Mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu John Kirby však prohlásil, že Washington s tímto návrhem nesouhlasí, protože Pásmo Gazy by se „geograficky zmenšilo“.
Čtěte také
Jednoznačně proizraelský postoj Joea Bidena je terčem stále silnější kritiky Američanů; chválí ho pouze třetina obyvatel. I jeho vlastní demokraté na něj naléhají, aby přiměl Izrael k větší vojenské zdrženlivosti a lepší ochraně civilistů v Gaze. Přitom si Bílý dům zasluhuje pochvalu. Svými strategickými rozhodnutími, jako bylo vyslání dvou letadlových lodí do východního Středomoří a posílení vojenských sil v Rudém moři a Perském zálivu, zřejmě odstrašil strůjce konfliktu Írán od rozšíření války do celého regionu.
Aktivně se podílel i na jednání o propuštění rukojmích a začal znovu zdůrazňovat důležitost vzniku samostatné Palestiny. Zároveň Izraeli vydatně pomáhá na mezinárodní scéně i vojensky; kromě jiného mu podle deníku Wall Street Journal dodal i 15 tisíc bomb k ničení tunelů a 57 tisíc dělostřeleckých granátů.
Izraelci jsou Bidenovi nesmírně vděční a jeho přání zatím plní. Netanjahu na jeho naléhání před časem povolil i zřízení humanitárních koridorů a obnovil Gaze zastavené dodávky vody. V pondělí armáda jeden koridor vytyčila i pro obyvatele Chán Júnisu. Bez Bidenových zásahů by situace v pásmu byla mnohem horší.
Čtěte také
Američané zpočátku Izraeli pouze radili, ale teď začínají být kategoričtější. Ministr zahraničí Antony Blinken Netanjahuovi v předvečer obnovení pozemní operace řekl, že Izrael nesmí Pásmo Gazy zmenšit ani násilně přesídlit další obyvatele, a zdůraznil, že na jihu nesmí být tak vysoké civilní ztráty jako na severu. Netanjahu mu to údajně slíbil; armáda na jihu pásma plánuje cílené útoky, a ne plošné masivní bombardování.
Počet civilních obětí v Gaze nelze ověřit, protože čísla zveřejňuje výhradně vláda Hamásu. V úterý oznámila, že počet mrtvých překročil 16 tisíc, ale neudává, kolik z nich je ozbrojenců; Izrael soudí, že jich zabil asi 5000. Zahraniční média však údaje Hamásu používají, a čím budou vyšší, tím víc bude sílit americký i mezinárodní tlak, aby Izrael válku ukončil.
Podle zpráv, které unikly z poslední americko-izraelské schůzky, Blinken na izraelský odhad, že likvidace Hamásu zabere řadu měsíců, odpověděl: „Tolik času zřejmě mít nebudete.“ Američané by chtěli, aby válka skončila začátkem příštího roku a Izraelci pak pokračovali v likvidaci Hamásu cílenějšími metodami. A aby se humanitární krize v Gaze ještě víc neprohloubila, Blinken také požadoval, aby Izrael vytvořil bezpečné zóny pro civilisty a nebombardoval důležitou infrastrukturu jako nemocnice, čističky vody nebo elektrárny.
Je ovšem otázka, kdy začnou americká přání kolidovat s operačními cíli armády. Čím víc se budou blížit americké volby, tím bude hledání kompromisu obtížnější.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
