Heinz Fischer opět spolkovým prezidentem
Naši jižní sousedé si opět na příštích šest let v přímé volbě potvrdili Heinze Fischera ve funkci spolkového prezidenta. Nezávislý, sociálními demokraty a Zelenými podporovaný 71letý dosavadní nájemník vídeňského Dvorního hradu, vyhrál s téměř 79 procenty hlasů nad kandidátkou krajně pravicových Svobodných Barbarou Rosenkranzovou s necelými 16 a předsedou malé Křesťanské strany Rakouska Rudolfem Gehringen s 5 a půl procenty. Ve prospěch Fischera vystoupil i Václav Havel, který ve videoposelství, odvysílaném na závěrečném shromáždění stoupenců Heinze Fischera, prohlásil, že „bylo by velmi dobré nejen pro Rakousko, ale i pro další země, kdyby byl zvolen“.
V sobotu zavítal do Vídně ruský premiér Vladimír Putin, aby , jak bylo oficiálně oznámeno, přihlížel Evropskému mistrovství v judu. Na schůzce se spolkovým prezidentem Heinzem Fischerem byly deklarovány „velmi dobré bilaterální vztahy“. Setkání předcházelo podepsání rusko-rakouské dohody o vybudování plynovodu do Itálie „South Stream“ a jednání o možnosti prodloužení širokorozchodné tratě z Ruska do Rakouska.
Heinz Fischer s téměř osmdesáti procenty hlasů se tak těsně přiblížil k rekordnímu výsledku Rudolfa Kirschlägera, bývalého rakouského velvyslance v Československu v době „Pražského jara“ z roku 1980, který získal o procento hlasů více. Historická však byla neúčast na volbách, kdy každý druhý rakouský volič se nedostavil k urně, což bylo poprvé v poválečných dějinách země. Přesto Heinz Fischer obdržel dva miliony tři sta tisíc hlasů, což je o sto tisíc více než v předcházejících volbách v roce 2004. Šéf sociálně demokratické strany spolkový kancléř Werner Faymann vyjádřil velké uspokojení nad tímto výsledkem s nadějí, že jeho strana v nastávajících letošních třech zemských volbách zaznamená obdobný úspěch. Kritizoval přitom svého koaličního partnera lidovou stranu, kterou činí odpovědnou za katastrofálně nízkou volební účast. Zklamala jej svým postojem, když nebyla schopna postavit svého kandidáta a nedeklarovala, na čí stranu se mají jejich sympatizanti postavit. Lidovecký generální sekretář Fritz Kaltenegger odmítl, že by jeho strana měla vinu na nízké volební účasti. Podle jeho názoru odpovědnost mají sami prezidentští kandidáti a neschopnost mobilizovat voliče stran, které je kandidovaly. Předseda krajně pravicových Svobodných Heinz-Christian Strache prohlásil Rosenkranzovou za „správnou kandidátku“, jejíž špatný výsledek vidí v rozpoutaní diskuse o zrušení zákona zákazu nacistické činnosti. Proti této desetinásobné matce byl údajně rozpoután „mediální hon na čarodějnice“. Mluvčí Zelených Eva Glawischnigová oproti tomu prohlásila, že volby jsou „dobrým výsledkem jak pro Fischera tak i pro Rakousko“. Za katastrofálně nízkou volební účast mohou přímo nejvyšší představitelé lidovců, kteří tím jen dokázali, že nejsou „formáti“. Šéf Svazu pro budoucnost Rakouska Josef Bucher označil Heinze Fischera „za prvého menšinového prezidenta Druhé republiky“. Proto by měla být provedena ústavní reforma a spojen úřad prezidenta a spolkového kancléře. Pětiprocentní výsledek třetího kandidáta na prezidentský úřad Rudolfa Gehringa, který se snažil získat voliče křesťanským postojem proti islámu, se považuje za jasný neúspěch propagace takových myšlenek.
Výsledek voleb opět vrátil do hry myšlenku, že by bylo vhodné prodloužit prezidentské období z šesti na osm let a zrušit možnost znovuzvolení. Heinz Fischer prohlásil, že ve vhodný čas tento návrh podpoří. Šéf lidovců vicekancléř Josef Pröll to označil za pozoruhodnou myšlenku a očekává, že Fischer v tom vyvine příslušnou iniciativu.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
