I v pásmu Gazy pokračuje izraelská vojenská operace

Operace Letní déšť však pokračuje; armáda dál podniká cílené atentáty na hledané teroristy, kterých už zlikvidovala téměř 150, provádí pozemní výpady proti odpalovačům raket a zatýká představitele Hamasu; k osmi desítkám zadržených poslanců a osmi ministrům hamasovské vlády přibyl v neděli i předseda parlamentu Abdalazíz Duaík. I když ale operace palestinské raketové útoky značně omezila, zcela je zatím nezastavila. Podle palestinských a egyptských zdrojů však údajně rovněž pokračují jednání s Izraelem.

K únosu vojáků v Libanonu došlo, když byla izraelská operace proti Hamasu v plném proudu. Tato akce šíitského Hizballáhu vyvolala na palestinských územích zběsilé nadšení; v ulicích palestinských měst propukly masové demonstrace na podporu Hizballáhu, jejichž účastníci vyzývali jeho vůdce šajcha Hasana Nasralláha, aby bombardoval Tel Aviv, a jásali nad každým izraelským civilistou zabitým raketou Hizballáhu stejně divoce, jako to činí při každém podařeném sebevražedném útoku v Izraeli. Když Hizballáh poprvé trefil izraelské město Afula střelou dlouhého doletu, ozbrojenci v pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu děkovali Bohu výkřiky "Alláh je velký!", v euforii stříleli do vzduchu a rozdávali kolemjdoucím cukrátka jako ve svátek. Jedna ulice v Ramalláhu byla pojmenována po jiholibanonské vesnici Bint Džbajl, kde Izraelci museli svést s Hizballáhem těžké boje a ztratili 9 vojáků; palestinské obchody zaplavily propagační filmy, literatura a vlaječky Hizballáhu a plakáty Nasralláha a nejprodávanějším artiklem se stal zbrusu nový hudební hit s názvem "Libanonský jestřáb". Když nějaká raketa Hizballáhu náhodou zasáhne Západní břeh Jordánu, projevují postižení obyvatelé bezprecedentní shovívavost a omlouvají útok "technickou chybou". Neradostného přijetí se naopak dostalo americké ministryni zahraničí Condoleezze Riceové, která před týdnem navštívila předsedu palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse v Ramalláhu - několik palestinských frakcí vyhlásilo takzvaný "den hněvu", což je eufemismus pro násilné protesty, a potom na demonstracích požadovalo, aby Abbás Riceovou bojkotoval jako spojence Izraele a nepřítele palestinského lidu.

Po vstupu Hizballáhu do hry se Palestinci zaradovali, že jestli Izrael odmítá přistoupit na požadavky Hamasu, jistě se zalekne dobře vyzbrojeného Hizballáhu, a byli si jistí, že Hizballáh bude za osvobození zajatých izraelských vojáků požadovat propuštění tisíců vězněných Palestinců. To se však přepočítali. Hizballáh sice vyjádřil podporu "palestinským bratrům", ale jak se boje v Libanonu vyostřovaly, začal na bratry zapomínat. Nepříjemné překvapení na palestinských územích pak vyvolala zpráva, že Hizballáh požaduje propuštění jen libanonských občanů - a ti jsou v Izraeli vězněni pouze čtyři. Když se ukázalo, že Hizballáh Palestincům s propouštěním nepomůže, a navíc se stal terčem ostré mezinárodní kritiky za vyvolání ozbrojeného konfliktu, Hamas změnil notu - kauza jejich uneseného izraelského vojáka vlastně s Hizballáhem nesouvisí, a Hamas si dokonce nepřeje, aby byl s Hizballáhem spojován. A zároveň několik palestinských představitelů uvedlo, že byla obnovena jednání o výměně zajatců s Izraelem; ten sice nic takového nepotvrdil, ale také nepopřel. Prostředníka údajných rozhovorů dělá stejně jako brzy po únosu Egypt a představitelé palestinského hnutí Fatah Mahmúda Abbáse tvrdí, že dohoda je na dosah ruky. Podle předního činitele Fatahu Nabíla Šáse je prý Izrael za propuštění Šalita ochoten osvobodit až 700 vězňů, a podle Abbáse dokonce výměna ani nemusí proběhnout současně, aby to nevypadalo, že Izrael ustoupil únoscům. Abbás prohlásil, že izraelský premiér Ehud Olmert souhlasí s propuštěním žen a nezletilých a přestárlých palestinských vězňů, stejně jako těch, kteří si už odpykali více než patnáctiletý trest. Podobné zprávy palestinští představitelé vypouštějí pravidelně a vzápětí je jiní zase popírají nebo označují za předčasné. Všechny zdroje se shodují jen v tom, že není jasné, zda dohodu schvaluje i exilový vůdce Hamasu a strůjce Šalitova únosu Chálid Mišál. Ten byl příčinou krachu jednání už jednou, jak v červenci naznačil egyptský prezident Husní Mubarak.

Odvrácení mediální pozornosti od Palestinců mezitím šikovně využil Mahmúd Abbás, kterého celá krize podivuhodně smířila s Hamasem. Přestože donedávna zarputile odmítal uvolnit třeba i jediný dolar pro potřeby vlády Hamasu, dokud hnutí neuzná Izrael a nezřekne se ozbrojeného boje proti němu, v červenci ministrům a poslancům Hamasu v tichosti vyplatil část platů z jednoho sta milionů dolarů, které pro Palestince shromáždily a Abbásovi poukázaly arabské státy. Potvrdil to mluvčí poslanců Hamasu v pásmu Gazy Saláh Bardavíl, podle kterého se jednalo pouze o "zálohy"; dostali je však údajně všichni zaměstnanci vlády. Teprve výsledek údajné dohody o propuštění uneseného vojáka ukáže, zda se jednalo o Abbásův úplatek za vstřícnost Hamasu při jednání, anebo o důkaz nového spojenectví. Zatím ani není jisté, zda je Gilad Šalit naživu; Hamas k němu ještě ani jednou nepustil zástupce Červeného kříže.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .