Iniciativa za větší informovanost?
Hned po ukončení své polské cesty odpověděl koncem minulého týdne prezident Václav Klaus signatářům čerstvé výzvy k vypsání referenda na téma radarové základny, zatím další oslovení, předsedové obou parlamentních komor, více než padesátce osobností veřejného života, mimo jiné hercům a filmařům, vyjádření dluží.
Připomeňme, že ve výzvě se hovoří především o znepokojení, že se na radarové téma nevede širší ale také i věcnější diskuse a že veřejnost nemá o radaru dostatek informací, podle nichž by se mohla rozhodovat, zda s vybudováním amerického obranného zařízení u nás souhlasí nebo ne. V prezidentově až nečekaně rychlé reakci se mimo jiné říká, že si Václav Klaus dovede představit jak rozhodnutí pouze zákonodárců, tak ale i občanů v referendu. Nicméně hlava státu upozorňuje že "při pacifistických náladách u nás i v Evropě a při podceňování nově vznikajících bezpečnostních rizik je důvod k obavě, že by racionální argumenty mohly jít stranou a výsledek referenda by byl předem téměř znám. "Proto nevím, zda signatáři otevřeného dopisu žádají referendum, nebo žádají-li odpověď NE," píše Klaus doslova.
Dnes zástupci petice na setkání s novináři s prezidentovými obavami jakoby souhlasili, ale podle nich je například populismem, když vicepremiér Čunek obhajuje základnu s tím, že (cituji): "cizí vojáci budou pro naši zemi dobrodiním, neboť toho na své základně hodně protopí a snědí." Podle jednoho z mluvčích petice herce a režiséra Jana Kačera iniciativa vznikla spontánně z velkého údivu a znepokojení nad tím, jakým způsobem vede vláda kampaň za zřízení cizí vojenské základny na našem území," a Klausovu odpověď chápe jako podporu, byť bez vyjádření k některým konkrétním dotazům - například jestli na území základny bude platit česká jurisdikce a zda k radaru budou mít přístup čeští vojáci, policisté či důstojníci. A signatáři postrádají odpověď na otázku dopadu působení vojenského zařízení na zdraví našich občanů, žijících v okolí místa potenciálního umístění radaru. To ale, zdá se jsou spíš dotazy mířící na vládu a asi nikdo nečekal, že prezident bude detailně odpovídat na komplex takových dost speciálních otázek.
Z toho, jak zatím iniciativa působí se zdá, že nejvíce záleží signatářům na podstatně důkladnějších znalostech radarové problematiky. To ostatně zmínil na tiskové konferenci filosof Erazim Kohák (cituji): "Ze strany zastánců i odpůrců základny zaznívají silná mínění, která ovšem současně vykazují jen malou informovanost," (konec citátu). S tím těžko nesouhlasit a je třeba opakovat, že v tomto směru zatím vláda, která zahájila o radaru s americkou stranou předběžné jednání, zůstává pozadu. Nicméně cosi chystá a možná, že ji k intenzivnějšímu vysvětlování povede i petice. Podle vládního mluvčího pro otázky radaru Tomáše Klvani se připravuje informační kampaň. "Budeme se orientovat podle otázek, které veřejnost klade, budeme se snažit na ně odpovídat," uvedl před nedávnem mluvčí v rozhovoru pro Českou televizi.
Kdyby ale taková kampaň, do níž by byli zapojeni i vojenští experti, byla nastartována už před několika měsíci, možná by počet lidí zatím zcela s radarem nesouhlasících nebyl dnes tak vysoký. Přičemž ale nesmíme zapomínat, že proti budou z principu i v budoucnu voliči samozřejmě KSČM a to za každých okolností. A také značná část ČSSD - pokud postoj k radaru nezmění vedení strany. Což těžko očekávat pokud jsou sociální demokraté v opozici a radar je veřejností tak masově odmítán, takže se výborně hodí jako prostředek ke kritice vlády.
K tomu, aby parlamentem prošel návrh zákona o referendu, ovšem levice nemá dost síly především díky rozložení křesel v senátu. ODS, hlavní propagátor radaru, by tedy na prvý pohled mohla zůstat klidná. To ale neznamená, že se - jak už bylo řečeno vícekrát: pokud je o prospěšnosti radaru u nás přesvědčena - nemá snažit přesvědčovat jak občany, tak své politické partnery i rivaly. Zabránit referendu je jednou věcí, ale před konečným rozhodnutím o výstavbě zařízení by bylo správné zklidnit veřejnost seriózním vysvětlováním a rozptýlením obav. Je-li to možné v současné době, kdy je vláda prezidenta Bushe tak nepopulární, je ovšem otázkou. Možná by se tedy záležitost radaru mohla odložit až na dobu po amerických prezidentských volbách. Budou-li i pak Spojené státy usilovat o radar u nás, třeba se té době nálada veřejnosti poněkud promění. Ostatně - samotné budování v Brdských lesích by stejně začalo až za Bushova nástupce nebo nástupkyně.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
