Írán pokračuje ve výpadech proti Izraeli

Vypadalo to jako typická bulvárem přeexponovaná zpráva. Londýnský nedělník The Sunday Times oznámil, že Izrael na březen příštího roku připravuje útok na íránská zařízení sloužící pro jaderný program. Slovo válka, které se nutně muselo v této souvislosti vybavit, způsobilo, že o možném izraelském útoku začala spekulovat další média.

Úvahy se dělily podle jejich zaměření. Jedni tvrdili, že útok je nevyhnutelný, protože jinak Írán ve svém jaderném programu pokročí do bodu, kdy bude schopen vyrobit dostatek obohaceného uranu k výrobě atomových hlavic. Rakety schopné je donést na vzdálené cíle už má. Jiná média byla přesvědčena, že útok na Írán je nyní nemyslitelný, protože důsledky pro celý region a možná pro celý svět by byly když ne katastrofální, tak zcela jistě nepředvídatelné.

Jak se ale stalo, že zrovna Izrael obklopený kolem dokola státy, jež s ním v minulosti takřka všechny vedly válku, by měl tolik riskovat - zvláště, když ještě zcela neskončila diplomatická jednání s Íránem, která vede trojice evropských zemí, Británie, Francie a Německo, a když je ve hře i Rusko?

První odpověď je třeba hledat v nedávné historii a v zásadách, na nichž je založen a vybudován izraelský stát. Ta zásada zní, že Židé po zkušenosti z druhé světové války už nechtějí trpně čekat na budoucnost. Vyjadřuje ji slogan: "Už nikdy jako ovce." Proto se Izrael rozhodl pro preventivní úder v roce 1967 a proto také roce 1981 zaútočil na jaderný reaktor, který měl sloužit vývoji zbraní hromadného ničení v Iráku.

Oba příklady jsou působivé, ale skutečnost na Blízkém východě je mnohem složitější než dříve. Zásahem proti Iráku odstartoval americký prezident partii, ve které šlo nejen o porážku režimu Saddáma Husajna, ale současně i o postupnou přeměnu celého regionu na principech demokratizace. Tyto plány se nenaplňují podle původních předpokladů, protože zvláště bezpečnostní situace v Iráku je diplomaticky řečeno nestabilní. Nový válečný konflikt by nutně rozmetal sotva založenou stavebnici přeměny blízkovýchodního regionu.

O vyhrocení napětí nestojí ani britsko-francouzsko-německá trojice, která by ráda dokázala, že myšlenka společné evropské zahraniční politiky není iluzí. Na Blízkém východu by si co nejvíce vlivu chtělo udržet i Rusko, i když nemůže doufat, že by se vrátily časy, kdy tady Moskva hrála jednu z klíčových úloh. Aby byl výčet pokud možno úplný, tak zcela čerstvý nositel Nobelovy mírové ceny, ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej si minulou sobotu dal záležet, aby ve svém projevu zdůraznil, že "nemůžete použít sílu, abyste zabránil nějaké zemi mít jadernou zbraň".

Když je pohromadě tolik faktorů, které napovídají, že o válku na Blízkém východě skoro nikdo nestojí, proč tolik rozruchu. Vždyť, kdybychom měli věřit všemu, co vlády ve svých oficiálních prohlášeních říkají, dalo by se dokonce věřit, že ani Izrael nemá na použití zbraní ani pomyšlení. Jak to říkal šéf oddělení zahraniční politiky na izraelském ministerstvu obrany Amos Gilad: "Vojenské operace proti íránským jaderným zařízením není možno vést, protože Izrael se podílí na mezinárodním diplomatickém úsilí týkajícím se íránské hrozby." To vypadá skálopevně - až do okamžiku, kdy snahy diplomatů selžou.

A proč by měly selhat? Protože naděje, že konflikt vyřeší diplomaté, se značně zmenšila poté, co letos zvolený íránský prezident nejdříve řekl, že Izrael by měl být vymazán z mapy, a podruhé, že pokud někdo o židovský stát stojí, tak by se pro něj mělo najít místo někde v Rakousku či v Německu. Tváří v takovéto rétorice se kompromis u jednacího stolu hledá velice těžko.

Právě převažující skepse vede paradoxně k závěru, že o diplomatické řešení je třeba usilovat do poslední chvíle. I islamistický režim v Teheránu si dokáže spočítat, že není výhodné by mít proti sobě Západ a spolu s ním Rusko zklamané, že nebyla přijata jeho nabídka dodávek obohaceného uranu. Ani Západ, ani Rusko nestojí o nového majitele jaderných zbraní. A jestli by se měl objevit, jak Západ, tak i Rusko strpí, když proti akutní hrozbě někdo zasáhne.