Ivan Hoffman: Dehumanizace
Myšlenka, že nepřítel není člověk, je zřejmě stará jako lidstvo. Poté, co Hamás pobil v Izraeli stovky „nevěřících psů“, likvidují nyní Izraelci v Gaze „zvířata“. Dehumanizace, neboli odlidštění, je postup, kterým se neutralizuje pocit viny na zabíjení.
Přikázání „nezabiješ“ platí v případech, kdy se jedná o člověka. Zabíjet „nelidi“ se smí. Konec konců již španělští křesťané, dobývající Mexiko, na své výpravy brali domorodce, kterými krmili psy.
Čtěte také
Dnes je potíž v tom, že na fotografiích a videích, která si na památku pořizují zabijáci, vypadají oběti jako lidé. Zakrvácení, znetvoření, ale jinak k nerozeznání od člověka. Zažehnout nenávist, roztočit bludný kruh násilí a pak bohatnout na smrti by bylo obtížné, kdyby zlo mělo nouzi o vděčné publikum.
Poptávka po zbraních a munici přichází s vlnami dehumanizace, kdy ve společnosti převáží touha zabíjet nad touhou přežít. Právě takové vlny jsme nyní svědky. Při pohledu na video, na kterém člověk zabíjí anebo mučí člověka, dehumanizované publikum řeší, zda je vrahem nepřátelská zrůda, nebo zda se rukou těch našich dostává nepříteli, co mu patří.
Čtěte také
Někdy společnost o pud sebezáchovy připraví poroba a beznaděj, jindy dlouhý, nudný mír. V obou případech se ale ti, kteří rezignují na lidskost, stávají terčem nepřátel, kterým přejí smrt, coby nelidé, kterých není škoda.
Dehumanizace je mince o dvou stranách. Jakýsi americký politik poradil Izraelcům, aby z Gazy udělali parkoviště. Vychází z přesvědčení, že tam nejsou lidé.
Sen dehumanizovaného lidstva o parkovištích není tak nereálný, jak by se lidem, co ještě kde tu zbyli, mohlo zdát. Technické prostředky a všudypřítomná nenávist jsou příslibem, že nakonec vznikne takové klidné, nekonfliktní, globální, celoplanetární parkoviště bez lidí, kterých není škoda.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
