Ivan Štern: Kterak extrémní pravice likviduje extrémní levici
Jestliže ještě nedávno v řadě zemí Unie vládla levice, počet levicových vlád se nyní v sedmadvacítce scvrkl na pouhé čtyři. Osud řecké levice je výstražným příkladem. Doplatila na katastrofální předlužení státu, způsobené její pravicovou předchůdkyní. Musela tudíž veškerou svoji politiku podřídit liberálním, víceméně asociálně orientovaným požadavkům Evropské unie.
Na sympatiích u voličů ztratila. Státní finance stlačily do kolen i portugalské socialisty, dosud v zemi suverénně vládnoucí. Volby prohráli s pravicovou Demokratickou aliancí, byť to bylo jen o fous.
Čtěte také
Vedle demokratické levice v Evropě na významu ztrácí i extremistická levice. Z její ztráty, možná pro někoho překvapivě, těží extremistická pravice. Alternativa pro Německo vyzmizíkovala postkomunistickou levici v zemích bývalé NDR, a přitom postkomunisté ještě nedávno zasedali v řadě zemských vlád. Měli i ambici dosáhnout mocenských postavení na spolkové úrovni.
Něco podobného se nyní stalo v Portugalsku. Voliče extremistické levici vysála populistická Chega. Na její úkor proti předchozímu období získala čtyřnásobek poslaneckých mandátů. A tak bychom mohli jít pomalu od jedné evropské země ke druhé, Česko nevyjímaje, abychom zjišťovali, že zaniká význam extremistické levice, což je dobrá zpráva, avšak o to více sílí, to je ta špatná zpráva, pravice populistická.
Binární záchodky
Co spojuje voliče obou seskupení, jestliže mohou tak snadno své hlasy přepólovat a přesunout je z jednoho extrému do extrému protilehlého? Trvale neukojitelná rozzlobenost, pramenící často z frustrace nad vlastním, údajně zpackaným životem. Na vysvětlenou by ale toho bylo málo. Rozčilenost bývá totiž tematizována.
Čtěte také
Ačkoli levičáci nezapomínají brojit proti kapitalismu obecně, ačkoli se netají se svou nechutí k uprchlíkům, údajně oslabujícím na úkor místních sociálně potřebných sociální stát hostitelské země, shlédli se v dalších, také údajně levicových tématech, jako jsou genderová rovnoprávnost a binární veřejné záchodky, právo na potrat a v neposlední řadě i konzumem způsobovaná hrozba oteplování klimatu.
Nově formulovaným tématům propadli natolik, že tradičním tolik pozornosti nevěnují. Zcela je přenechali konkurenci na opačném pólu extremismu.
Rozčileného voliče binární záchodky nezajímají. Nemůže na ně jako na uprchlíky, případně na Židy, svalit vlastní zodpovědnost za mnohdy pouhé osobní nezdary.
Zaměnitelnost krajní levice za krajní pravici a naopak svědčí o tom, že ani napravo, ani nalevo ta hnutí nemají nic společného s demokracií a se zodpovědnou politikou. Proto jsou pro demokracii hrozbou vzájemně srovnatelnou a vzájemně zastupitelnou.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
