Izrael po 38 letech definitivně opustil pásmo Gazy
Oproti původnímu časovému plánu izraelského premiéra Ariela Šarona byla nakonec celá akce dokončena o tři týdny dříve - Šaron chtěl evakuované oblasti předat Palestincům do židovského Nového roku, který letos začíná 4. října, ale poslední izraelský voják opustil pásmo Gazy už v pondělí 12. září.
Po odchodu všech asi devíti a půl tisíce obyvatel 21 osad v Gaze a čtyř na severu Západního břehu Jordánu, který trval pouhých šest dní, skončil 23. srpna; do 1. září armáda zbourala všech více než dva a půl tisíce domů po osadnících v Gaze a necelé tři stovky dalších na Západním břehu a do 9. září byla dokončena likvidace vojenských základen a zařízení. V noci z neděle na pondělí Izrael z pásma Gazy odešel, a ukončil tak svou 38 let trvající přítomnost na tomto území.
Jediné, co vojáci nezbourali, bylo asi 20 synagog. Přestože nejvyšší soud jejich demolici navzdory protestům vrchního rabinátu povolil, vláda se nakonec postavila proti. Ministr zahraničí Silvan Šalom důvody shrnul stručně: "Židé nemohou ničit vlastní synagogy". Vyjádřil naději, že Palestinci židovská svatá místa ochrání tak, jako to dokázal Egypt po izraelském vyklizení Sinaje. To se však mýlil - rozjásaný palestinský dav nejméně čtyři modlitebny hned v pondělí ráno podpálil. Izraelské odmítnutí zbourat synagogy bylo také jedním z důvodů, proč palestinská samospráva zrušila účast na závěrečném slavnostním ceremoniálu, kde měli Izraelci jejím představitelům předat plány inženýrských sítí a další infrastruktury.
Nelíbí se jim také, že si Izraelci prozatím ponechají kontrolu nad zbožím, proudícím přes hraniční přechody z pásma Gazy, a nad přístavy a vzdušným prostorem. Izrael navíc varoval, že se do oblasti bez váhání vrátí, pokud bude třeba zasáhnout proti teroristům, a vyhlásil nulovou toleranci vůči atentátům i raketovým útokům. Po několika měsících příkladné koordinace a spolupráce mezi oběma stranami se nakonec žádná společná oslava nekonala. Z právního hlediska, jak potvrdili odborníci, však okupace pásma Gazy skončila.
Podle dohody však Izrael časem povolí přítomnost třetí strany, která bude na hraničních přechodech kontrolovat pohyb, tedy něco, co donedávna kategoricky odmítal. Židovský stát se také zcela vzdá kontroly nad hranicí mezi pásmem Gazy a Egyptem a za tímto účelem povolil historickou revizi izraelsko-egyptské mírové smlouvy z roku 1979, která zakazovala vojenskou přítomnost na Sinaji. V hraničním koridoru Filadelfi tak bude rozmístěno 750 egyptských vojáků, kteří mají dohlížet na bezpečnost a zabránit pašování zbraní a osob. Egypťané budou mít navíc vojenské vrtulníky, a tudíž značnou kontrolu nad vzdušným prostorem, a podle dohody budou smět u břehů Rafáhu také kotvit egyptské bitevní lodě bez válečných hlavic.
Ariel Šaron má ve čtvrtek promluvit k Valnému shromáždění OSN, od kterého očekává vyjádření uznání za zrušení židovských osad. Izraelští komentátoři soudí, že Spojené státy nyní nebudou trvat na dalších ústupcích Izraele, ale zvýší naopak tlak na Palestince, od kterých budou razantněji požadovat odzbrojení teroristů. Palestinskou samosprávu a jejího předsedu Mahmúda Abbáse nyní čeká nelehká zkouška - budou muset prokázat, že pásmo Gazy skutečně ovládají. Zatím tomu tak očividně není; v oblasti vládne čím dál větší chaos, nezaměstnaní požadují práci na násilných demonstracích a ozbrojenci unášejí cizince a vraždí vlastní lidi, jako minulý týden bývalého bezpečnostního činitele Músu Arafata. Od začátku roku už počet obětí vnitropalestinského násilí překročil stovku. A pokud má v pásmu Gazy vůbec někdo nějakou moc, je to teroristická organizace Hamas.
Mírový proces se teď nepochybně zpomalí, pokud lze vůbec říct, že byl obnoven. Jak Izrael, tak Palestince bude řadu měsíců zaměstnávat předvolební kampaň, kterou budou provázet vzájemné požadavky - Izrael bude trvat na tom, aby palestinská samospráva zlikvidovala teroristickou infrastrukuru, a samospráva bude chtít, aby Izrael vyklidil i celý Západní břeh, kde žije zhruba 220.000 Izraelců. Oči mezinárodního společenství i Izraele se však budou upírat především k pásmu Gazy - je to vůbec poprvé v historii, kdy budou Palestinci mít a řídit své vlastní území, a oblast se proto stane jakousi palestinskou národní laboratoří. Na tom, jak se úkolu zhostí palestinská samospráva, bude záviset nejen výsledek lednových parlamentních voleb, ale i další jednání o vytvoření samostatného palestinského státu. Podle nejnovějšího průzkumu, který v neděli zveřejnila agentura AP, je 84% Palestinců přesvědčeno, že vyklizení pásma Gazy je výsledkem jejich ozbrojeného boje a 40% přičítá zásluhy Hamasu, zatímco jen 21% palestinské samosprávě. Zároveň však 77% podporuje další trvání příměří s Izraelem a 60% by si přálo, aby byl Hamas odzbrojen. Jeho podpora do voleb klesla na pouhých 30%, zatímco vládní Fatah by v nich nyní získal 47%. Snad tedy ještě není všechno ztraceno.
