Izrael pořádá vzdělávací kampaň pro Araby o holocaustu
Izraelský památník obětí holocaustu Yad Vashem zahájil vzdělávací kampaň o holocaustu. Je určena izraelským Arabům. V Izraeli jich žije více než milion. Agentura AP podotýká, že Yad Vašem má před sebou těžký úkol. Mnoho izraelských Arabů, podle průzkumů asi 30 procent, nevěří, že se holocaust vůbec odehrál.
„Yad Vashem ve spolupráci s izraelským ministerstvem školství začal již před rokem pořádat kurz pro arabské učitele. Zatím se ho účastnilo 150 z nich. Součástí bylo i setkání s těmi, kteří holocaust přežili. Někteří arabští učitelé ale přirovnávají holocaust k tomu, co dělá Izrael s Palestinci. To Yad Vashem kategoricky odmítá,“ vysvětluje Nataša Dudínská, spolupracovnice Českého rozhlasu v Izraeli.
Výuka o holocaustu je v izraelských školách povinná. Židovské děti se o něm učí již od první třídy nejen při hodinách dějepisu, ale i ve dnech výročí holocaustu. Navštěvují také Osvětim. Arabští žáci se o holocaustu učí pouze při hodinách dějepisu. Holocaust je též součástí maturitních zkoušek.
„Podle nedávného průzkumu nevěří v holocaust 30 procent izraelských Arabů. Značí to komplikovaný vztah Arabů k holocaustu. Domnívají se totiž, že za holocaust zaplatili oni sami. Svět otřesený z holocaustu totiž umožnil z jejich pohledu vznik Izraele a tím pádem utrpení Palestinců. Proto se jim těžko uznává, že Židé byli oběťmi a oni sami ne,“ pokračuje Dudínská.
Na izraelských školách se povinně učí i izraelský výklad boje za nezávislost v roce 1948. Podle této oficiální verze si Palestinci mohou za svůj problém sami, protože zaútočili na Židy a potom dobrovolně utíkali ze svých domovů.
„Palestinci mají samozřejmě svoji vlastní verzi těchto dějinných událostí, podle které jsou jasnými agresory Izraelci,“ dodává Dudínská.
Mnozí Palestinci označují vznik Izraele slovem ‚nakba‘, tedy katastrofa. Během izraelsko-palestinské války, která v roce 1948 následovala po vyhlášení izraelské samostatnosti, odešlo z domova více než 700 tisíc Palestinců. Problém palestinských uprchlíků je dodnes jednou z nejožehavějších otázek blízkovýchodních mírových rozhovorů.
