Izrael stále nezískal své unesené vojáky

Propuštění Ehuda Goldvasra a Eldada Regeva, zajatých Hizballáhem, není závaznou součástí rezoluce OSN o příměří, a tak jeho dojednání závisí výhradně na obou znepřátelených stranách. Hizballáh vyloučil, že by vojáky osvobodil bez podobné protislužby, a požaduje jejich výměnu za Libanonce vězněné v Izraeli, ale dodnes neuvedl podrobnosti. Zatím obou rukojmí jen využívá k vydírání a vymýšlí si stále nové podmínky k zahájení jednání: v současnosti požaduje, aby se Izrael stáhl z Libanonu a zrušil jeho vzdušnou a námořní blokádu. Odmítá však podat sebemenší důkaz, že oba izraelští vojáci jsou dosud naživu. Média se obávají, že Goldvasra a Regeva může potkat stejné "záhadné zmizení" jako řadu jiných izraelských vojáků unesených Hizballáhem v minulosti, o jejichž osudu není dodnes nic známo.

Stejně tak neexistují žádné důkazy, že je naživu Gilad Šalit, kterého uneslo ozbrojené křídlo Hamasu. Jisté je jen to, že ani Hizballáh, ani Palestinci nestojí o společný postup při případné výměně rukojmích. Na palestinské straně je však živěji než na libanonské - arabská média neustále přinášejí zprávy o údajném jednání o výměně Šalita za palestinské vězně. Všechny zdroje se shodují, že Palestinci požadují propuštění 600 až jednoho tisíce vězňů, většinou žen a nezletilých, případně mužů, kteří si již odpykali dlouhé tresty. Roli prostředníka hraje Egypt, který navrhuje třífázovou směnu - nejprve únosci předají Šalita Egypťanům a Izrael propustí 300 Palestinců; v druhé fázi bude Šalit odeslán do Izraele, který výměnou osvobodí další tři stovky Palestinců, a v třetí fázi koncem roku bude propuštěno ještě 200 palestinských vězňů. Izrael s návrhem údajně vyslovil rámcový souhlas, ale trvá na tom, že mezi propuštěnými nebudou vězni odsouzení za vraždu, a už vůbec ne populární vůdce Fatahu Marwán Barghutí, který si odpykává doživotí, ani předseda Lidové fronty pro osvobození Palestiny Ahmad Sadat, který se podílel na zavraždění izraelského ministra Rechavama Zeeviho. Hamas prý s podmínkami souhlasí. Podle úterního vydání egyptského deníku Al-Haját je Gilad Šalit dokonce už nyní v Egyptě. Všechno jako by nasvědčovalo tomu, že by se desátník mohl konečně ocitnout na svobodě, jenže výměna má jeden háček: izraelský premiér Ehud Olmert tvrdí, že o žádné takové dohodě neví. Nepopírá však, že do Egypta vyslal zmocněnce.

Gilad Šalit se zatím stal předmětem politického boje mezi vládním Hamasem a hnutím Fatah předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. Až donedávna se o dohodu s únosci nápadně snažil hamasovský premiér Ismaíl Haníja, který doufal, že mu případná úspěšná výměna vězňů zvýší mezinárodní prestiž. Tento týden mu však Šalita "vyfoukl" Mahmúd Abbás, který se v pondělí při návštěvě Bahrajnu prezentoval jako hlavní aktér vyjednávání a tvrdil, že jeho zásluhou je dohoda na dosah.

I Abbás si totiž potřebuje zvýšit prestiž. Už řadu týdnů se mu nedaří přimět Hamas k vytvoření vytoužené vlády národní jednoty s Fatahem a Abbás se ocitá pod stále větším tlakem své strany, aby kabinet rozpustil a sestavil vládu nouzovou, neboť Hamas nedokáže Palestincům vládnout.

Kabinet Hamasu skutečně nefunguje a nikdy ani fungovat nezačal. Slibovaný boj proti korupci nikdo nezahájil a chaos na palestinských územích nejen neustal, ale ještě zesílil. Hned po nástupu k moci přišla vláda o všechny izraelské i mezinárodní finanční prostředky, protože Hamas odmítl uznat právo Izraele na existenci a vzdát se ozbrojeného boje proti němu, a třebaže na palestinská území propašoval statisíce dolarů v hotovosti, zhruba 150.000 státních zaměstnanců nedostalo už půl roku plat. V poslední době sice Palestincům začala opět poskytovat pomoc Evropská unie, ale peníze neprocházejí rukama vlády a plynou na konkrétní humanitární projekty.

Po únosu Gilada Šalita je navíc pásmo Gazy terčem útoků izraelské armády, která likviduje teroristy i jejich infrastrukturu. Od konce června bylo zabito okolo dvou set Palestinců a významná část ministrů a poslanců Hamasu byla zatčena. Zcela ochromené samosprávě zasadila v sobotu další úder generální stávka státních zaměstnanců, vůbec první od nástupu Hamasu k moci. Zejména učitelé protestují proti tomu, že od března nedostali výplatu, a proto nezahájili nový školní rok. Hamas obviňuje Fatah ze snahy o svržení vlády a ani se příliš nemýlí, neboť odbory jsou v rukou Fatahu. Ozbrojenci Hamasu se snaží pedagogy i děti všemožně přimět k nástupu do školy, a v Nábulusu byl dokonce postřelen 12letý školák. Pokud se někteří učitelé přece jen rozhodnou vyučovat, přinutí je se zbraní v ruce změnit názor zase ozbrojenci Fatahu. Podle palestinské agentury Maan stávkuje v pásmu Gazy i na Západním břehu Jordánu 98% učitelů. V úterý navíc propukla i stávka policistů, kteří svůj protest proti nevyplácení mezd schválený samotným Mahmúdem Abbásem vyjádřili demolováním parlamentu v Gaze. Jedinou pozitivní událostí v posledních dvou měsících je dohoda Hamasu a Fatahu o dočasném příměří s Izraelem: tyto organizace skutečně přestaly v půli srpna ostřelovat izraelská města raketami Kásam. Pro Izrael se toho však moc nezměnilo, protože střely dál odpalují menší teroristické skupiny v čele s Islámským džihádem, který se ze všech sil snaží napodobit bratrský Hizballáh.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .