Izraelci volí nový parlament
Pět milionů izraelských voličů dnes vybírá, kdo bude příští čtyři roky stát v jejich čele. Podle posledního předvolebního průzkumu z pondělí by měla s přehledem zvítězit strana Kadima, kterou vloni založil premiér Ariel Šaron a po jeho záchvatu mrtvice začátkem ledna převzal současný úřadující premiér Ehud Olmert.
Hlavní izraelské deníky Kadimě předpovídají zisk 34 až 36 parlamentních křesel ve 120členném Knesetu; druhá by měla skončit Strana práce Amira Perece se 17 až 21 mandáty a třetí Likud Binjamina Netanjahua se zhruba 15. I když se toto pořadí dlouhodobě nemění, mohou volby od 17. Knesetu nakonec dopadnout i jinak. Ještě v neděli totiž až 22% voličů nevědělo, koho bude volit, což představuje skoro čtvrtinu parlamentních mandátů. Jisté je tedy jen to, že ani jedna ze tří hlavních stran nebude schopná sestavit sama vládu, protože nezíská nadpoloviční většinu - jako ostatně ještě nikdy v historii Izraele žádná strana.
Předvolební kampaň tentokrát voliče příliš neoslovila. Média se shodují, že patřila k nejnudnějším, a očekává se velmi nízká volební účast. Nejzklamanější jsou mladí lidé mezi dvacítkou a třicítkou, z nichž 60% k volbám vůbec nehodlá jít, a pokud se nakonec rozhodnou volit, chtějí dát hlas jen okrajovým stranám, jako je Zelený list, jehož volebním cílem je legalizace marihuany, nebo Zelení či Strana důchodců.
Voliči budou zřejmě hlasovat pro Kadimu z jakési solidarity s Arielem Šaronem, který od 4. ledna leží v kómatu v jeruzalémské nemocnici. Kadima chce realizovat jeho program a Ehud Olmert zaujal jeho místo. Jenže Olmert není Šaron a Izraelci si to uvědomují - stejně dobře však vědí, že v těchto volbách se žádný dokonalý vůdce národa nevyskytuje. Netanjahuovi vyčítají prudký pokles životní úrovně, který přinesly jeho reformy, když byl ministrem financí v Šaronově vládě; i když podle ekonomických ukazatelů vyvedl zemi z hospodářské krize, propast mezi bohatými a chudými se dramaticky zvětšila a mnoho rodin se ocitlo na hranici chudoby. Navíc už Netanjahu premiérem byl a jeho výkon v této funkci je všeobecně hodnocen velmi negativně. Amir Perec sice oslovuje obyčejné lidi, slibuje zlepšení životní úrovně a boj proti chudobě, a k tomu je obdařen i velkým kouzlem osobnosti, ale nemá dost zkušeností ani s politikou, ani s bezpečností.
Přestože Ehud Olmert v očích voličů ani zdaleka nedosahuje rozměrů osobnosti Ariela Šarona, který se až do své nemoci těšil obrovské popularitě, je vnímán jako jeho nástupce, který bude pokračovat v započatém kursu, a ten Izraelci převážně podporovali. Olmert také jako jediný z kandidátů zcela jasně popsal své záměry: palestinská vláda teroristického Hamasu dostane půl roku až rok na to, aby uznala Izrael a zřekla se ozbrojeného boje proti němu, a pokud to neudělá, židovský stát jednostranně vyklidí určitý počet osad na Západním břehu Jordánu a dostavbou bezpečnostní zdi určí konečné hranice země. A protože zmírnění postoje od Hamasu nikdo neočekává, Olmert z těchto voleb udělal jakési referendum o dalším jednostranném stahování. I když ho konkrétnost, s jakou své plány sdělil veřejnosti, stála řadu hlasů, neudělal během svých tří měsíců ve funkci úřadujícího premiéra žádnou zásadní politickou chybu, a není tedy pro voliče krokem do neznáma, který by představoval hlas pro Amira Perece.
Pokud tedy Kadima své vůbec první volby vyhraje, bude hledat partnery do vládní koalice. Olmert budoucí partnerství podmínil souhlasem se svým plánem na jednostranné oddělení Izraele od Palestinců. Vzhledem k tomu, že řada stran je v té či oné formě podporuje anebo otevřeně neodmítá, Olmert zřejmě koalici sestaví bez potíží; většina analytiků předpovídá dohodu se Stranou práce a náboženskými stranami. Celkem by se podle prognóz mohlo do Knesetu dostat až 11 politických subjektů. První výstupní odhady budou známy po skončení voleb v 21 hodin našeho času, definitivní výsledky pak ve středu ráno.
Volby se konají za mimořádně přísných bezpečnostních opatření - všechny hraniční přechody pro Palestince z pásma Gazy i Západního břehu jsou uzavřeny, stejně jako Chrámová hora v Jeruzalémě, aby nedošlo ke střetům mezi židy a muslimy. Volební místnosti, ale také nákupní centra, veřejná prostranství a další potenciální terče atentátů hlídá 22.000 vojáků, policistů a agentů a přes tři tisíce dobrovolníků. Bezpečnostní složky mají pohotovost prvního stupně, protože dostaly skoro 90 varování před útoky jak palestinských teroristů, tak židovských pravicových extremistů. Volby dnes už narušil útok rakety odpálené příslušníky Islámského džihádu do západní Negevské pouště, kde zabil dva beduíny.
Izrael tedy bude zanedlouho mít vládu s řádným mandátem voličů. Stejná situace by měla brzy nastat i na palestinské straně, kde parlament dnes schvaluje nový kabinet sestavený Hamasem.
