Izraelské protesty proti stažení z pásma Gazy sílí
V Izraeli posledních pár dní proběhlo ve znamení zatím největších protestů Izraelců proti plánované evakuaci židovských osad z pásma Gazy. Demonstrace se všeobecně očekávaly a nebyly první ani poslední. Ty současné propukly, když izraelští vojáci začali bourat ilegálně vybudovaná stanoviště, aby je aktivisté nemohli v době odsunu osadníků využívat jako opevněné základny.
Nepokoje vyvrcholily ve středu, kdy museli vojáci samozvané obyvatele jednoho takového místa vystěhovat proti jejich vůli a kdy se konaly hromadné blokády deseti hlavních dálnic a silnic. V městě Gaza izraelští extremisté vyprovokovali potyčky s Palestinci a vážně zranili palestinského mladíka. Při nepokojích bylo zatčeno asi 150 osob; některé zdroje hovoří až o 400 zadržených.
Izraelský premiér Ariel Šaron incidenty ostře odsoudil a nařídil celé pásmo Gazy uzavřít jako zakázanou vojenskou zónu, zablokovat všechny přístupové silnice a hraniční přechody a nevpustit do oblasti nikoho, kdo v ní nemá trvalé bydliště. Nato vojáci vyklidili hotel v osadě Neve Dekalim, který už několik týdnů odmítalo opustit asi 150 pravicových extremistů. Akce proběhla hladce a bez násilí a v pátek ráno armáda pásmo Gazy opět otevřela. Podle armádní mluvčí bylo cílem uzavření oblasti její vyčištění od extremistů, zejména vyklizení opevněného hotelu. Rada židovských osad však pohrozila, že pokud blokáda nebude zrušena, sjedou se do pásma Gazy desetitisíce aktivistů a prorazí ji násilím.
Rada se však od současných protestů distancovala a nezorganizovali je ani místní ortodoxní židé, kteří s odsunem osad nesouhlasí. Podle premiéra Ariela Šarona je uspořádali pravicoví extremisté, zejména mladí příslušníci ultraortodoxní a militantní strany Kach, která je v Izraeli od roku 1988 oficiálně zakázaná. Šaron zdůraznil, že proti nim hodlá tvrdě zasahovat. Čekají se další protesty i opětovné uzavření pásma jako zakázané vojenské zóny, a to zejména těsně před samotnou evakuací osadníků. Opatření má zabránit tomu, aby oblast nezaplavili extremisté, kteří by vojákům ve stěhování bránili. Armáda bude smět v případě nutnosti vydávat soudní zákazy vstupu, zabavovat osadníkům zbraně, a případně i preventivně uvěznit prominentní organizátory a iniciátory nepokojů. Většina osadníků je však mírumilovná a respektuje zákony a několik set rodin je už na odsun připraveno. Armáda ale bude muset čelit i občasnému odepření poslušnosti ve vlastních řadách; už dva vojáci odmítli uposlechnout rozkaz k násilnému stěhování Izraelců a patrně nejsou poslední.
Ultrapravicové radikály nikdo nepodceňuje - podobný fanatik z ultraortodoxních kruhů před deseti lety zastřelil premiéra Jicchaka Rabina a nyní jsou to také ultraortodoxní rabíni, kdo přivolávají smrt na hlavu premiéra a podněcují osadníky k občanské neposlušnosti i vojáky k neuposlechnutí rozkazů, či dokonce k ozbrojenému odporu. S násilím sice v Izraeli souhlasí málokdo, ale odpůrcům evakuace se už podařilo značně snížit počet jejích zastánců: začátkem června ji podle jednoho průzkumu podporovalo jen 48%, zatímco ještě před rokem s plánem souhlasilo skoro 70% Izraelců.
Odsun asi deseti tisíc obyvatel všech 21 osad v pásmu Gazy a čtyř na Západním břehu Jordánu začne v polovině srpna. Palestinci tvrdí, že jej budou s Izraelem koordinovat, a že budou dokonce bránit případným útokům teroristů. Zatím je však pouze nechávají ostřelovat izraelská města a osady a koordinace navzdory řadě společných schůzek vázne. Obě strany se zatím údajně dohodly pouze na demolici domů, které osadníci opustí, aby na jejich místě vznikl prostor pro zhruba jeden a čtvrt milionu palestinských obyvatel pásma Gazy. Podle palestinské samosprávy prý Palestinci potřebují jiný druh ubytování nežli "honosné vily", ale podle zasvěcených zdrojů se vedení spíš obává, že by o izraelské domy mezi Palestinci propukly boje anebo by se do nich bez povolení nastěhovali příslušníci palestinských jednotek, kteří budou dohlížet na bezpečnost izraelského odsunu. Přestože však dohodu o demolici potvrdila i americká ministryně Condoleeza Riceová při své nedávné návštěvě Izraele, jistá ještě zdaleka není; Izrael nechce celý proces protahovat a zbytečně ohrožovat životy vojáků. Uvažuje se i o tom, že by k likvidaci najal a zaplatil nějakou zahraniční firmu.
Premiér Šaron nejdřív zhruba rok bojoval o to, aby se jeho plán stažení z pásma Gazy vůbec uskutečnil, a teď ho čeká nelehké období protestů osadníků. Ve čtvrtek ale tento "buldozer", jak ho nazývají místní novináři, řekl, že svého rozhodnutí vyklidit pásmo Gazy nelituje. Evakuace je dobré rozhodnutí a uskuteční se přesně podle plánu, prohlásil premiér.
