Izraelsko-palestinský summit v Jeruzalémě
Přestože ani Izrael, ani Palestinci od schůzky premiéra Ariela Šarona s jeho novým palestinským protějškem Mahmúdem Abbásem neočekávali zásadní průlom v patové situaci na Blízkém východě, slibovali si alespoň začátek nové spolupráce, která by mohla časem přinést pokrok v mírových jednáních. Nakonec však summit nepřinesl žádné konkrétní výsledky.
Celou situaci zkomplikovala i nová vlna palestinských atentátů. K nejvážnějšímu došlo v neděli ráno v Jeruzalémě, kde se v autobuse odpálil přívrženec teroristické organizace Hamas převlečený za ortodoxního žida a zabil sedm izraelských cestujících a dvacet dalších zranil.
Dvacet minut po výbuchu zabránily policejní zátarasy druhému sebevražednému atentátu před Jeruzalémem. Při pokusu projet blokádou se na silnici odpálil další atentátník, ale naštěstí zabil pouze sám sebe. A těsně před izraelsko-palestinským summitem zahynuli dva lidé v Hebronu při útoku dalšího sebevražedného útočníka, rovněž převlečeného za ortodoxního žida. Útoky na vojáky i civilisty neustaly ani v pondělí, zejména v pásmu Gazy.
Izraelská média se shodují, že atentáty byly načasovány tak, aby bylo oběma premiérům jasné, že násilnosti neskončí. Premiér Šaron měl v neděli v poledne odcestovat do Spojených států, ale po atentátech návštěvu odložil.
Vraťme se ale ke schůzce Šarona s Abbásem. Palestinský premiér s ní údajně souhlasil nerad a pouze na nátlak amerického ministra zahraničí Colina Powella - viděl v ní totiž snahu o posílení pozice Ariela Šarona těsně před jeho chystanou návštěvou Spojených států.
Podle izraelských sdělovacích prostředků se nakonec schůzky zúčastnil s tím, že bude na Izrael naléhat, aby přijal nejnovější mezinárodní mírovou iniciativu, takzvanou "cestovní mapu", a předloží Šaronovi pět palestinských požadavků, jejichž splnění by nastartovalo obnovená dvoustranná jednání.
Abbás požadoval, aby Izrael propustil palestinské politické vězně, ukončil obléhání Arafatova sídla v Ramalláhu, zastavil cílené atentáty na palestinské teroristy a vojenské operace v pásmu Gazy, zmrazil výstavbu židovských osad a upustil od budování plotu mezi Izraelem a palestinským územím, který podle Palestinců jednostranně vytyčuje hranice budoucího palestinského státu. Zároveň Abbás na Šaronovi žádal souhlas s "cestovní mapou", kterou Izrael v současné podobě odmítá.
V neděli odpoledne izraelské servery citovaly nejmenované zdroje izraelské vlády, podle kterých naopak Palestinci odmítli všechny izraelské návrhy, včetně převzetí zodpovědnosti za bezpečnostní situaci na jakékoli části palestinského území. Právě to Izrael Palestincům nabídl - odsun vojáků z pásma Gazy, pokud zde bezpečnost zajistí samotní Palestinci. Kdyby nabídku přijali, Izrael by se zdržel vojenských operací a počkal by, s jakým výsledkem se palestinské samosprávě podaří potlačit terorismus.
Palestinci potvrdili, že setkání skončilo neúspěchem, ale přiřkli jej pro změnu Šaronovi, který chtěl podle nich jednat pouze o bezpečnosti, a nikoli o cestovní mapě.
Většina členů izraelského kabinetu si od nové vlády Mahmúda Abbáse příliš neslibuje, navzdory jeho předsevzetí násilnosti zastavit. Palestinský premiér má zjevné potíže s řádným fungováním kabinetu, protože musí neustále bojovat o vlastní pravomoci s předsedou palestinské samosprávy Jásirem Arafatem. Hamas, Islámský džihád, Mučedníci od Al-Aksá a další teroristické organizace už předem rezolutně zavrhly jakékoli příměří či zastavení útoků a bez dohody se jakýkoli zákrok proti nim jeví jako zcela nereálný. Navíc si Arafat, který teroristy podporuje, ponechal kontrolu nad klíčovými bezpečnostními složkami. Podle zpravodajských informací izraelského serveru Debkafile dokonce nejnovější sebevražedné atentáty připravil právě on, aby dal najevo, že tuto kontrolu stále má. Abbás se proto snaží získat co největší nezávislost a moc a kupodivu ani není tak docela neúspěšný - minulý týden se mu například podařilo z vlády dostat jednoho ze tří Arafatovi nejvěrnějších ministrů, známého mírového vyjednavače Saíba Irikáta.
Izrael má k cestovní mapě 15 výhrad. Jde v podstatě o tytéž, jaké měl ke všem mírovým návrhům. Jsou to otázky, ve kterých nechce ustoupit ani jedna strana - například návrat palestinských uprchlíků, Jeruzalém jako hlavní město obou států anebo židovské osady na palestinských územích.
Zcela otevřeně vyjádřil názor kabinetu izraelský ministr zahraničí Silvan Šalom - pokud nebudou izraelské výhrady vyslyšeny, "cestovní mapa" nemá naději na úspěch. Ve své současné formě by způsobila pád izraelské vlády a vyvolala předčasné volby, prohlásil Šalom. A palestinský Hamas zase hrozí, že přijetí návrhu by vyústilo v občanskou válku mezi Palestinci.
K jedné změně však s novou palestinskou vládou přece jen došlo: nedělní jeruzalémský atentát okamžitě odsoudil palestinský ministr informací Nabíl Amr, který zdůraznil, že podobným činům musí palestinská samospráva rozhodně zabránit. Premiéři Šaron a Abbás se dohodli, že budou ve schůzkách pokračovat - příští se má konat po Šaronově návratu z Washingtonu. Prozatím však izraelský kabinet v reakci na víkendové atentáty opět uzavřel palestinská území a zakázal Palestincům vstup do Izraele.
