Jak budou naši školitelé vzpomínat na 17. listopad?
Školitelé PRESSpektiv, Jiří Chum a Vojtěch Berger, pro nás poskytli rozhovor o tom, jak budou letos trávit 17. listopad - a co pro ně toto výročí znamená.
Jak si budeš letos připomínat 17. listopad? Co budeš dělat?
Jirka: Letos to bude den jako každý jiný. Rádio vysílá nepřetržitě a nejde ho na svátek vypnout. Takže odvysílám Ranní Radiožurnál, který ale bude mít sváteční formát. A protože zůstanu v Praze, půjdu se nejspíš podívat do centra a večer na koncert Českého rozhlasu Znovu 89 na Václavském náměstí. Vystoupí tam Jiří Suchý, Aneta Langerová, Lenka Dusilová, David Koller a další osobnosti, které na Radiožurnálu hrajeme. Myslím, že to bude fajn.
Vojta: Bydlím v centru Prahy, Národní třídu mám za rohem. Půjdu se podívat, co se tam děje.
Připravovali jste něco o výročí do vysílání? A co?
Vojta: Celý podzim spolu s kolegy připravujeme projekt Znovu 89. Vracíme se v něm k jednotlivým událostem z listopadu a prosince toho roku. Pro mě je to skvělé opakování dějepisu, nebo vlastně doplňování mezer ve vzdělání, protože k sametové revoluci jsme se na střední škole v dějepise dostali tak možná v pár krátkých větách. Prostor dostanou i vzpomínky pamětníků z česko-německé nebo česko-rakouské hranice, kde se před 25 lety stříhaly dráty. Posluchači uslyší i vzpomínky zahraničních korespondentů, kteří v prvních dnech revoluce reportovali z Prahy.
Jirka: Připravili jsme na Radiožurnálu v rámci celoročního projektu Znovu 89 unikátní živé vstupy z minulosti. Na to se těším. Jsou to "přímé" přenosy z listopadových událostí před 25 lety, kterými současní reportéři přinesou rekonstrukci zásadních momentů jedinečným způsobem v časech, ve kterých se skutečně staly. Na projektu pracují desítky reportérů, včetně regionálních i zahraničních redakcí. Ve vysílání jsou od pátku a budou až do konce roku. Projekt zakončí první novoroční projev Václava Havla.
Co pro tebe osobně znamená tohle výročí?
Jirka: Jako tehdy devítiletý kluk jsem souvislosti moc nechápal, ale cítil jsem nadšení a jistou úlevu na svých rodičích a na to si silně pamatuju. Pro mě osobně znamená, že jsem mohl později svobodně vycestovat, být kým jsem a v práci se bez cenzury ptát na cokoliv mě zajímá bez toho, aby mi za "politicky nevhodné" otázky hrozil vyhazov nebo osobní či profesní problémy. Já si listopadu 89 a lidí, kteří se do převratu aktivně zapojili, vážím. O chybách, které další vlády udělaly, si můžu myslet cokoliv a rozhodně ne všechno se podařilo, ale listopadové události byly zásadní pro to, abych dnes mohl žít svobodně. A to je výsada, kterou na světě nemá každý.
Vojta: Po čtyřech zpravodajských letech strávených na Slovensku jsem trochu citlivější k lidem, kteří tohle datum nevnímají jako jednoznačně pozitivní zlom v dějinách. Slováci jsou k polistopadovému vývoji obecně kritičtější, spojují ho se zhoršením ekonomické situace a se zvýšením nezaměstnanosti. Pro mě osobně je listopad 89 (a nejenom ten sedmnáctý) připomínkou toho, že revolucí cesta ke svobodě neskončila, a že se musíme každý den snažit i my, kdo jsme tenkrát nemrzli na náměstích.