Jak dostávají jména zvířata, stromy a kameny?
Zvířecí Klub Rádia Junior byl ve čtvrtek 22. října poněkud teoretický, ale o to zajímavější.
Kdo z nás by nechtěl být Humboldt a pyšnit se svým tučňákem. Nebo být Grévym a nadosmrti mít svou zebru. Ovšem na rozdíl od přírodovědce Alexandra von Humboldta, byl Jules Grévy prezidentem Francie a zebru neobjevil, nýbrž dostal darem od etiopského císaře. To je tedy trochu zmatek.
Jak vlastně získávají zvířata názvy? A jak je získávají rostliny, a nebo třeba houby?
Je to velmi složitý proces a má také svou historii. České přírodovědné názvosloví začalo vznikat poměrně pozdě, až s rozvojem češtiny jako úředního jazyka. A tak se nikdo nedivil, když jeden z našich Juniorů dostal odpověď na otázku, podle čeho se jmenuje tapír, že tento název pochází z němčiny. Mnoho jich bylo převzato také z ruštiny.
Ovšem názvy jako klokan, hroch nebo pásovec, vytvořil Jan Svatopluk Presl (1791-1849), profesor zoologie a mineralogie na pražské univerzitě. Mnoho zajímavého na toto téma jsme se dozvěděli od našeho hosta RNDr. Miloše Anděry z Národního Muzea v Praze.
Více si poslechněte v záznamu z vysílání Klubu Rádia Junior.
