Jak na rekonstrukci památek? Helfštýn otevřel diskusi o jejich propojení s moderní architekturou, říká architekt Miroslav Pospíšil
Když Miroslav Pospíšil zrovna nesedí nad architektonickými projekty, rád běhá anebo hraje fotbal. Právě z fotbalu si bere do práce inspiraci: dlouhodobě úspěšný může být jen ten, kdo dá na týmovou spolupráci. Jeho olomouckému Ateliéru R nedávno vynesla Českou cenu za architekturu za rekonstrukci hradu Helfštýn. Nejen o ní mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.
Skleněné střechy, nekompromisně rovné lávky a schodiště ze speciální oceli, chodníčky z leštěného betonu. Z hradu Helfštýn se po rekonstrukci podle poroty České ceny za architekturu stal „prostor k prozkoumávání, a to prostřednictvím netriviálních sledů místností, průchodů, vyhlídek, otevřených oken a teras, z nichž lze pozorovat krajinu a vnímat okolí.“
Cesta k aktuální podobě ovšem byla dlouhá. Jak Miroslav Pospíšil vzpomíná, už v 80. letech se architekt Zdeněk Gardavský spolu s hnutím Brontosaurus pokoušeli o sanaci hradu. Ne všechno se povedlo, nicméně architekt Gardavský se tehdy zasadil o vznik kastelánského domku či restaurace, které přilákaly nové návštěvníky. Hrad se stal také místem tradičního letního setkávání uměleckých kovářů.
Povedená rekonstrukce? Muzeum v Drážďanech
Návrhů celkové rekonstrukce byla od té doby celá řada. Ten, se kterým nakonec uspěl Pospíšilův Ateliér R, musel vzít v potaz nakumulovaná památkářská omezení. „Celý náš koncept byl o statickém zajištění paláce, nicméně v kontextu se zadáním jsme do původní hmoty vložili moderní konstrukce, někde jsme ji zastřešili a v úrovni druhého podlaží jsme připravili prohlídkovou trasu, která má návštěvníky seznámit s historií hradu,“ vysvětluje Pospíšil. „Výjimečnost tohoto projektu podle mě spočívá i v tom, že jsme otevřeli téma možnosti kombinovat památku s moderní architekturou,“ dodává. Převládající přístup k rekonstrukcím je totiž podle něj stále striktně konzervativní ve smyslu návratu budovy co nejblíž původnímu stavu.
Jako příklad povedené proměny uvedl drážďanské Vojenské historické muzeum, do kterého nikdo nechodil, a tak si město k jeho rekonstrukci přizvalo slavného amerického architekta Daniela Liebeskinda. „Objekt rozdělil kovovým štítem a navázal na to přístavbu z betonu a kovu. Budova se probudila, návštěvnost trhá rekordy a je to tam poutavé. Uchvácen tím byl i můj pubertální syn, v muzeu jsme nakonec strávili několik hodin,“ konstatuje.
Miroslav Pospíšil mluvil ve Vizitce také o definici kvalitní architektury (která by měla být ohleduplná k okolní zástavbě a měla by stoprocentně plnit svůj účel), o tom, do jaké míry se podle něj v Olomouci (ne)daří odvážně zaplňovat proluky a proč je tak náročné vymyslet a u veřejnosti i politiků prosadit obří projekt typu Středoevropského fóra Olomouc.
Související
-
Dostával jsem nálepku aktivisty. A my vyvolávali diskusi o udržitelné architektuře, říká Dan Merta
Galerie Jaroslava Fragnera se jako jediná v republice věnuje jen architektuře. Jejím tématem je architektura zelená, udržitelná, často představuje i příklady ze zahraničí.
-
Richard Loskot: V umění mě zajímá aspekt tajemství. Nutí nás k představám
Ruka na konci ramene – (spolu)práce v českém a slovenském umění. Tak se jmenuje výstava v kulturní zóně 8smička, kterou po architektonické stránce připravil Richard Loskot.
-
Stavbu zachránit, repasovat, vložit do ní něco nového. To je můj tvůrčí jazyk, říká architekt Franta
Máte rádi funkcionalismus? A chtěli byste ho vidět? Muž z Vinohrad, architekt Petr Franta, nabízí ve své nové knížce příběh pražské Londýnské ulice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
