Jak poznat vyhoření? Vadí vám vaši kolegové? Štvou vás a jste na ně nepříjemní? To jsou totiž první znaky, popisuje psycholožka
„Pokud se vám nechce do práce, a k tomu se vám to stává často, několikrát týdně, je možná čas položit si otázku, jestli nejde o chronický problém. A pokud jde o silnou nechuť pracovat a například otevřít si ten počítač, chtělo by se podívat do hloubky, čím to může být. Jestli to třeba není vyhořeni,“ říká psycholožka a vědkyně Kateřina Zábrodská, která se specializuje na psychologii práce: workoholismus a vyhoření.
Čtěte také
Vyhoření podle psycholožky poznáte i sami na sobě, pokud tedy o tom ví něco víc.
„Vyhoření je důsledek dlouhodobého stresu. Takže první věc, co by každý měl vědět, je, jestli je v dlouhodobém stresu. Pokud ano, vyhoření vám určitě hrozí.“
Projevuje se několika základními projevy, ze kterých to hlavní je emoční vyčerpání.
„Člověk cítí emočním nechuť k práci i odcizení od ní, což je věc další věc. Cynismus, negativismus a pocit, že svou práci nedělám dost dobře, že na to třeba nemám kapacitu nebo sílu, to všechno jsou základní projevy vyhoření,“ vypočítává.
„Vyhoření pozná především člověk sám, nebo by měl. Protože sami nejlépe víme, jak se doopravdy cítíme.“
Vyhoření?
„Jeden z dobrých indikátorů, jak poznat vyhoření, je, jaký máte vztah k lidem, se kterými pracujete, případně, se kterými jste ve škole, pokud učíte, nebo například léčíte apod. A když začnete cítit, že vás stále nějak trochu iritují, že vás nezajímají, štvou a jste na ně i trochu nepříjemní – tak tohle je docela dobrý znak toho, že vám může vyhoření hrozit,“ dodává.
Také se na nás denně valí desítky tragických událostí z celého světa?
„Lidská psychika ale není připravena tento neustálý tlak vstřebávat – a je také otázka, jestli to všechno kolem také potřebujete vědět. Osobně si myslím, že ne,“ tvrdí psycholožka a vědkyně Kateřina Zábrodská.
V Hovorech bude mluvit i o tom, že v soutěživém pracovním prostředí se stanete workoholikem mnohem snáz než ve firmě, ve které se klade důraz hlavně na osobní rozvoj.
O tom, jak se pozná vyhoření, o tom, kolik hodin denně je ideální pracovat, nebo o strachu, který nás v práci neposouvá, ale blokuje, se dozvíte, když si pořad Naděždy Hávové poslechnete.
Související
-
Terapeutka k syndromu vyhoření: Žijeme ve světě, kde chválit je zbytečné a dokonalý výkon samozřejmý
Velké pracovní nasazení spojené s touhou po ocenění od nadřízeného, které nepřichází. I tak může začínat cesta k syndromu vyhoření.
-
Rada psycholožky proti vyhoření: Naplánujte si během dne několik mikropauz
„Kdybychom s touto reakcí nepracovali, tak jak rychle přijde i odejde. Ale můžeme se dostat do začarovaného kruhu,“ popisuje psycholožka Tereza Hrušková.
-
Kadeřník Tomáš Arsov: Syndrom vyhoření přišel ve vteřině. Tělo přestalo fungovat, už jsem se nezvedl
Vlastní vyhlášený salon v Praze, mezi jeho klienty patří nejedna celebrita a i jeho tvář je z televizních obrazovek dobře známá. Jednoduché to ale v životě neměl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
