Jak saň přišla v Iráku o tři hlavy

V pondělí byl v Mosulu na Severu Iráku zabit Ahmad Ubajdí poté, co se odmítl vzdát a při útoku na dům, v němž se schovával, přišel o život. Podobně o den dříve zahynuli i jeho kolegové, Abú Ajúb Masrí a Umar Bagdádí. Každý z nich představoval pro mírový rozvoj Iráku nebezpečí v jiné podobě.

Masrí byl organizátor velké části operací irácké Al Kajdy, významný stratég, a měl na starosti kontakty se zahraničními částmi této organizace. Jeho smrt tedy opravdu může znamenat značné narušení činnosti irácké Al Kajdy.
Druhý zabitý - Umar Bagdádí - byla osoba, kterou Američané dlouho považovali za fikci. Pod touto identitou Al Kajda představila několik různých lidí, pravděpodobně aby zmátla nepřítele. Jejím cílem však také asi bylo vytvořit dojem, že irácká Al Kajda je domácí iráckou organizací. Jinak se totiž nad ní vznášelo podezření, že jde o importované hnutí, vždyť zmíněný Masrí byl Egypťan, a legendární vůdce Zarkáví Jordánec. Podobně mnozí bojovníci irácké Al Kajdy pocházeli z mnoha jiných arabských zemí, a neměli v Iráku skutečné vazby.

Umar Bagdádí, jak se tedy nakonec ukázalo, existoval, ale jeho jméno, Bagdádí, nebylo pravé, a mělo pro sunitské publikum symbolizovat „iráckost“ tohoto odbojáře, protože znamená cosi jako Bagdádský či z Bagdádu.

Přesto platí, že se Iráčanům a Američanům podařilo sani odseknout tři hlavy. Podle skeptiků však Al Kajda, jakožto velmi volná aliance různých buněk, může snadno přežít i bez těchto mužů. O smrtelném zásahu se totiž mluvilo i v roce 2006, když zahynul Zarkáví, ale teprve poté, co se rozešly cesty Al Kajdy a většiny iráckých sunnitů, kteří se proti ní postavili, dalo se hovořit o obratu situace. Tehdy byla čím dál brutálnější Al Kajda vytlačena z Bagdádu a okolí i pomocí sunnitských zbraní, a donucena se stáhnout na sever.

Menšinoví iráčtí sunnité, stále ještě trucující po ztrátě výsadního postavení, již měli za Saddáma, v současné době mnohem bedlivěji sledují vývoj v povolebním vyjednávání. Vítězem voleb se jen velmi těsně stal Ijád Alláví a jeho nad-sektářský blok, který většina sunnitů volila s nadějí, že jejich zájmům se tím dostane pozornosti. Allávího vítězství je nyní ohroženo čerstvě nařízeným ručním přepočítáním hlasů v bagdádské oblasti, ale ještě více vyjednáváním mezi šíitskými stranami, které se umístily na druhém a třetím místě, tedy formací dosavadního premiéra Málikího a radikálního šíity Sadra. Pokud by se tyto dvě strany dohodly na utvoření povolební aliance, případně za asistence Kurdů, byl by sestavením vlády pověřen Málikí. To by znamenalo nejen odstavení vítězného Allávího, ale především odstavení sunitského hlasu v irácké politice. Konkrétně by to znamenalo, že sunnité se nedostanou do vlády, a poté, co se odvrátili od radikalismu Al Kajdy a odhodlali se ke konstruktivnějšímu postoji vůči post-saddámovskému vývoji, nebyli za to nijak odměněni. Vždyť zabití Masrího a Bagdádího ohlásil premiér Málikí, aspirující na znovuustavení super-šíitské vlády.

Včlenění sunitského segmentu do celonárodní politiky je tedy pro definitivní potlačení AL Kajdy a dalších radikálních uskupení mnohem důležitější, než je zabití konkrétních velitelů. Al Kajda v posledních měsících totiž začala zvedat hlavu, a za přechod na stranu nepřítele se mstí. V pondělí byl například zabit i s celou svou rodinou sunnitský kmenový vůdce, jehož lidé se postavili proti Al Kajdě. Jestliže tedy sunnité nebudou spokojeni s vnitropolitickým postavením v povolebním Iráku, mohli by se raději začít znovu přidávat k radikálům. A jak víme z pohádek, uťaté hlavy drakům občas dorůstají. A vyroste jich mnohem více a rychleji než dříve, pokud sunnité zjistí, že nad jejich státem budou i nadále vládnout jen šíité a Kurdové.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.