Jak se spouští alergie a co se odehrává v našem těle? Odpovídá seriál o ekzémech, jídle i hmyzím jedu
Alergie na hmyzí bodnutí může skončit anafylaktickým šokem. Přesto si lze na jed vypěstovat toleranci
Buď jen svědivý otok, nebo taky náhlý pokles krevního tlaku, nevolnost a ztráta vědomí. Při alergii na hmyzí bodnutí dochází častěji než u jiných druhů alergií k anafylaktickému šoku – tedy k nejzávažnější formě alergické reakce, která může v krajním případě způsobit smrt. Mnohem častější jsou ale místní reakce spojené s otokem. Nejčastějšími spouštěči alergií na hmyzí jed jsou včely medonosné a vosy rodu Vespula. Nejvíc žihadel od včel dostávají samotní včelaři.
„Každý druhý včelař je alergik,“ říká vedoucí včelařského kroužku v Ostrožské Nové Vsi Jan Štětina. Na včelí jed je alergický několik posledních let. Předtím chodil ke včelám běžně jen s krátkým rukávem. „Potom tady umřel jeden včelař, tak jsem si od jeho rodiny pořídil další včely, a když jsem do nich šel, asi patnáct včel se mně dostalo pod kuklu.“
Čtěte také
Právě oblast obličeje, úst, rtů, jazyka, ale taky krku je v případě bodnutí včely nebo vosy nebezpečná. Hrozí výraznější otoky nebo taky dušení. Lékařskou pomoc je proto třeba volat co nejdřív.
„Pak jsem začal otékat, začalo mě svrbit tělo a v tříslech. Dával jsem si studenou sprchu, pak to přešlo, ale potom už stačilo, aby mě píchla jedna včela a rozjela se znova alergická reakce.“
Většina alergiků je bez příznaků
Alergie na včelí jed je častější v dospělosti po opakovaných bodnutích hmyzem. Údaje o tom, kolik lidí má alergické reakce na bodnutí hmyzem, se ale liší, přibližuje primářka Oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Olomouc Beáta Hutyrová:
Čtěte také
„Uvádí se, že deset až třicet procent dospělé populace je sensibilizováno na hmyzí jed. Ale většina z nich je bezpříznaková. Celkové alergické reakce různého stupně včetně život ohrožujícího anafylaktického šoku se vyskytují přibližně u jednoho až tří procent běžné populace.“
Včela, vosa nebo vzácněji čmelák a sršeň patří mezi blanokřídlý hmyz, který při bodnutí do těla vstřikuje jed.
„Jed tohoto hmyzu může vyvolávat jak alergické reakce působením bílkovin vyvolávající tvorbu specifických IgE protilátek, tak i nealergické reakce vyvolané působením nízkomolekulárních látek účinkujících přímo na cévní struktury nebo žírné buňky,“ vysvětluje Hutyrová.
Imunoterapie s injekcemi jedu
Včelař Jan Štětina po opakovaném projevu alergie vyhledal odbornou pomoc. Při léčbě dostával injekce s malou dávkou alergenu, v tomto případě včelího jedu.
Čtěte také
„S léčbou máme úspěchy a včelaři tak můžou svoji zálibu dál provozovat,“ říká primář Ambulance alergologie a imunologie Uherskohradišťské nemocnice Arnošt Sobol s tím, že alergické projevy po bodnutí jsou pak jen slabé:
„Dostávají alergenovou imunoterapii formou injekcí. Léčba trvá cca tři až pět let. Po dosažení určité tolerance alergenu chodí pacienti jednou za šest týdnů na injekci. Dá se říct že to přeladění imunitního systému je dlouhodobého charakteru, trvá i desítky let.“
U včelařů, kteří dostávají několikanásobně víc žihadel než jiní lidé, může na druhou stranu dojít i k rozvoji tolerance vůči včelímu jedu. „Popisuje se, že na začátku sezóny se vyskytují velké místní reakce až u dvaceti procent včelařů a během sezony jejich četnost klesá,“ doplňuje primářka Hutyrová.
Ledovat po bodnutí v oblasti úst
V případě bodnutí do oblasti úst je dobré jako první pomoc místo ledovat nebo dát člověku s alergií kostku ledu přímo do úst. „Pokud by začalo docházet k dušení nebo rozvoji anafylaxe, je třeba volat záchrannou zdravotnickou službu,“ zdůrazňuje Sobol.
Člověk alergický na hmyzí jed bývá také lékaři vybaven pohotovostním balíčkem, který obsahuje adrenalin v autoinjektoru.
Bez žlutého a červeného oblečení
Základním doporučením, jak hmyzímu bodnutí předejít, je nenosit oblečení zářivých barev. Pro hmyz bývá atraktivní hlavně žlutá a červená.
Čtěte také
„Dávat pozor bychom měli i při konzumaci sladkých nápojů a hlavně nápojů v plechovkách, tam bývá největší riziko, že hmyz zaleze dovnitř a následně při vypití dojde k bodnutí do rtu nebo do jazyka,“ varuje primář Sobol.
Po kousnutí hmyzem, jako jsou komáři, mravenci nebo ovádi se může vytvořit jako reakce přecitlivělosti na sliny vyměšované při kousnutí velký svědící otok. Takové lokální reakce jsou ale jen vzácně nebezpečné.
Poslechněte si celou reportáž Martiny Rasch.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
