Na Vltavě pracuje jako editorka pořadu Vizitka. Před Vltavou působila v týmu dramaturgů Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika, kde se zaměřovala na rozhlasové portréty. Podílela se taky na mimořádných podcastových sériích spojených s rozhlasovou historií RozhlaSTO a Rozehra – sport v rozhlasovém podání. Se sportovními redaktory spolupracovala na dokumentární sérii audio portrétů našich sportovců Olympijský rok. Téměř tři roky pracovala jako vědecký redaktor ČRo a zajímaly ji především společenskovědní oblasti a také problematika závislostí. Za zásadní považuje i čtyři roky strávené v rozhlasovém zpravodajství.
Všechny články
-
Zvukařina je řemeslo, které funguje podprahově. Sbormistr je splněným snem, říká Juraj Mravec
Ve světových zvukových knihovnách jsou statisíce, možná miliony nejrůznějších zvuků. On sám má svoji vlastní audiotéku, do které zvuky neustále nahrává.
-
Principem tvorby je dostávat se neustále do role začátečníka, říká hudebník a skladatel Aid Kid
Má Českého lva za hudbu k filmu Arvéd a letos je na cenu nominovaný za muziku hned ke dvěma snímkům – Sbormistr a Karavan.
-
Čím víc pasáží znáte, tím jste bohatší. Průchody a zkratky městem šetří čas, říká Veronika Blažková
Je iniciátorkou projektu Pražské pasáže, v němž zmapovala přes sto průchodů. Na sítích má projekt desetitisíce příznivců.
-
Medúzy mi daly hlas se bránit. Při psaní objevuju části sebe, o kterých jsem nevěděl, říká Stanjura
Moc literatury spočívá v tom, vyprávět něco o tom, co neznáme, a přinášet pohledy, které běžně nevnímáme. Je autorem románu Medúzy a jeho debut Srpny se stal bestsellerem.
-
Tématem Laichterova domu je literatura, připomínáme zmizelá nakladatelství, říká Štěpán Laichter
Dům na pražských Vinohradech byl zkraje 20. století odvážným spojením industriální budovy a rodinného sídla. Nakladatel Jan Laichter si ho nechal navrhnout Janem Kotěrou.
-
Sleduju všechny úrovně jazyka, češtinu mám ráda v celé šíři, říká jazykovědkyně Michaela Lišková
Připomínáme si sto let od ustanovení češtiny státním jazykem. Názvosloví bylo ještě v řadě oblastí neseno německými slovy a trvalo několik let, než se ustálilo.
-
Okolnosti mě zkrotily a nejprve jsem se musela zmenšit do šperku, říká Eva Eisler
Pohybuje se mezi volným uměním, designem a architekturou. Nová kniha o jejím díle Ochočené nekonečno je netypickou monografií, která vznikla v dialogu s Pavlou Melkovou.
-
Netušil jsem, že pro vyšetřování je důležitá empatie, Markovič ji měl, říká scenárista Hruška
U sérií Metoda Markovič: Hojer i Straka se se svými spolutvůrci snažil o to, aby v divákovi vznikl pocit, jaký měl z vrahů vyšetřovatel Jiří Markovič.
-
Mám radost, že Modrá krev změnila přístup lidí ke šlechtickým rodům, říká Alena Činčerová
Jako scenáristka a režisérka stojí za cyklem České televize mapujícím osudy tuzemských aristokratů. „Snahou bylo představovat obrovské kulturní dědictví, které zanechali.“
-
Soužití majority s minoritou je v Bedřišce až idylické, říká architektka Kateřina Vídenová
Aktuální situaci v ostravské osadě, někdejší vyloučené lokalitě probírají s Ondřejem Cihlářem dopodrobna. Jak nastalo, že se lidé v komunitě semkli a jak tam žijí?
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »