Martina Rasch

Ve Vizitce mluví o odvěkém spojení umění a alkoholu i citlivosti tvůrců. „Pro moje pacienty, kteří dosáhli úspěchů na poli umění, často alkohol znamenal určité uvolnění.“

Maluje na základě homevideí momentky ze života. Její tvorba vzniká i z bezprostředního zážitku. Svoji práci představila na výstavě Domácí scéna v Galerii Václava Špály.

Patří ke špičkám divadelní kostýmní tvorby, její návrhy si však čím dál častěji vybírají i filmoví tvůrci. Aktuálně aspiruje na cenu Český lev v kategorii Nejlepší kostýmy.

I díky dokumentu Ještě nejsem, kým chci být, který Česko reprezentuje na Oscarech, má nabitý diář. Jako dítě toužila být spisovatelkou, teď píše své paměti a detektivku.

Pro Městská divadla pražská přeložila hořkou komedii britské autorky Beth Steelové Než hvězdy zapadnou, která bude mít premiéru na konci března. 

Její hlavní pole zájmu je networking v rámci českých regionů a změna společnosti skrze kulturu. Nová síť se stará o rozvoj tanečního i divadelního umění mimo Prahu.

„Tady se nechodí po dvou.“ To byla věta, kterou slyšel, když se poprvé setkal s parahokejisty. Handicapovaného sportovce sám ztvárnil ve filmu Neporazitelní.

Už druhým rokem je kreativním supervizorem Českého lva. Je podepsaný pod tím, jak předávání filmových cen bude vypadat. Cíl je jasný: zasáhnout co nejširší cílovou skupinu.

Podílel se na vltavské hudební kompilaci Moderna. Do ambientního a elektroakustického alba současných českých skladatelek a skladatelů přispěl skladbou Vzpomínka.

Je lékařkou a terapeutkou regulace nervového systému. Mluví o tom, jak funguje náš mozek a co se děje při stresu či přetížení. Je podle ní snadné zapomenout na sebe.