Jak vypadalo dosídlení Šumavy? Náš dům zabavili a museli jsme odejít. Venku už ale stály dvě rodiny z Rumunska, vzpomíná pamětník

21. říjen 2023

Tisíce lidí musely pryč ze svých domů či bytů a další tisíce se do nich nastěhovaly. Na poválečné vysídlení německého obyvatelstva navázal po roce 1945 proces osídlování tuzemského pohraničí. Nejprve dobrovolný, ale později i řízený. V květnu 1945 bylo sovětskou a americkou armádou osvobozeno Československo, včetně jeho pohraničních oblastí, které byly roku 1938 připojeny k Německu.

Nad masovou deportací německého obyvatelstva z pohraničí se představitelé československé vlády v exilu zamýšleli už dávno předtím, jak potvrzuje historik Matěj Spurný.

Souběžně s myšlenkou na vyhnání Němců vznikl záměr, co s prázdným prostorem v pohraničí udělat. A tak pravidelně o osídlení nebo dosídlení mluvili vládní představitelé, jako např. komunistický předseda vlády Klement Gottwald v roce 1946.

Velké změny na Šumavě

Jedním z krajů, který během 20. století podstatně změnil svou tvář, je Šumava. Po válce z mapy zmizely osady i celé vesnice.

Pamětník Egon Urmann

A proces zkomplikovala ve druhé polovině století železná opona. Kvůli potřebám průmyslu v místě zůstávali také němečtí specialisté, např. skláři, kterých se vysídlení netýkalo.

Jedním z nich byl i Egon Urmann, jehož otec pracoval v proslulé sklárně Lenora. „Já tady zůstal právě kvůli tomu, že táta byl sklář. Naši mysleli, že taky půjdou (pryč),“ popisuje.

Urmannovým byl ovšem zabaven majetek a museli se vystěhovat z vlastního domu, který obsadila rodina dosídlenců. „Venku stály dvě rodiny rumunských reemigrantů a čekaly, až vypadneme. Ten dům stavěl můj táta,“ kroutí hlavou.

Pohled na Vimperk

Proces úzce souvisí s komunistickou stranou. KSČ od roku 1945 ovládla všechny důležité ministerské posty spojené s osídlováním. Pohraničí potom výrazně přispělo k vítězství strany v klíčových volbách roku 1946.

Změny ve složení obyvatelstva znamenaly pro některé oblasti velký úbytek kvalifikovaných sil nejenom v zemědělství nebo hospodářství. Pro pohraniční regiony byl mnohdy fatální nedostatek pracovníků ve vzdělávání nebo zdravotnictví.

Dědictví, které nezmizí

Spisovatel Martin Sichinger a vnučka prvního poválečného starosty Vimperku Drahomíra Bartůňková

Podle spisovatele a rodáka z Vimperku Martina Sichingera jsou vysídlené regiony zničeny některými událostmi nevratně.

„Vezměte si jen to, jakým způsobem ovlivnil Šumavu odchod Němců a příchod pohraniční stráže. To nikdy nepůjde ,odpárat‘.“

Ke stabilizaci situace v osídlených oblastech ale podle historika Matěje Spurného postupně došlo. Socioekonomické ukazatele pohraničí nejsou ale ani dnes příliš optimistické.

Jak se pohraničí změnilo po příchodu nových lidí? Dokázali se přizpůsobit tamnímu životu a navázat dobré vztahy se starousedlíky? Jaká pozitiva a negativa celý proces osidlování přinesl? Poslechněte si pořad Téma Plus.

autoři: František Šedivý , Radim Štícha
Spustit audio

Související