Jaké budou krajské koalice?
Na první pohled je úspěch občanských demokratů v krajských volbách triumfální, ale to ještě neznamená, že mají nyní vítězové ustláno na příslovečných růžích. K tomu by totiž potřebovali získat nadpoloviční většinu hlasů a nemuseli se tak obhlížet po koaličních partnerech. Poražení sociální demokraté pak zase hledají skulinky, kudy v jednotlivých krajských zastupitelstvích dát s některými partnery většinu a ODS takříkajíc "vynulovat".
Není vyloučené, že se to někde skutečně podaří a že tedy ona takřka souvislá modrá plocha na mapě, kterou jsme viděli v televizním volebním studiu po sečtení hlasů, bude mít přece jen menší trhlinky. Dalo se to očekávat už proto, že ve volbách bodovaly toliko čtyři strany, přičemž hodně ukousli komunisté, s nimž ale ani ODS ani KDU-ČSL uzavírat spojenectví nehodlají a lze předpokládat, že do spolku s nimi se na krajské úrovni nepohrnou ani sociální demokraté. V takovém případě pak bude záležet na tom, do jaké míry chtějí být občanským demokratům za partnery lidovci. Ti by sice logicky měli držet linii stávající vládní koalice a pokud to výsledky umožňují, ovládnout kraje s ČSSD. Jenomže všichni dobře víme, že se Kalouskova strana chystá po příštích parlamentních volbách vrátit po letech ke spolupráci s ODS a už nyní by si tedy mohla budoucí koalici vyzkoušet v krajích. Jak daleko jsou lidovci ochotni jít v této politické schizofrenii, není ovšem zatím jasné a v těchto hodinách se o koaliční strategii bezpochyby horečně přemýšlí i jedná.
Teoreticky by lidovci mohli nabídnout ODS spolupráci ve velkém a pak by se s přispěním některých menších subjektů pravicová koalice mohla ujmout vedení všech krajů. Ale kraje nejsou totéž co sněmovna a tedy vláda. Tam, kde se v minulém období osvědčilo spojenství občanských demokratů s ČSSD, lze očekávat jeho pokračování, jak tomu patrně bude například v Ústí nad Labem. Jinde zase může ODS ovládnout hejtmanství bez parlamentních subjektů. Třeba kandidátka s názvem Koalice pro Pardubický kraj získala - na druhém místě - dvanáct mandátů a s ODS dává dohromady pohodlnou většinu.
Specifická situace se rýsuje na severní Moravě. ODS získala 29 křesel a s lidovci by vládla bez problémů. Jenže ti se právě v Moravskoslezském kraji rozhodli spojit se sociálními demokraty, čímž by kopírovali stav na ostravské radnici, kde v komunálních volbách vítězná ODS museli jít do opozice. Nicméně KDU-ČSL a ČSSD by v kraji mohli získat většinu jen pokud přiberou do koalice komunisty a to je přece jen poněkud tenký led. Zdálo by se rozumnější vytvořit tu duhové trio demokratických subjektů a KSČM do vedení nepustit.
V povolebních debatách se dozajista hraje také o hejtmanské posty. Že jich bude mít drtivou většinu ODS, je nesporné. Ale pokušení ostatních stran připravit občanské demokraty někde o krajského šéfa musí být veliké. Volby totiž ukázaly, že postavy hejtmanů hrají v rozhodování voličů podstatnou úlohu, že je lidé coby celostátně viditelné vnímají poměrně silně a to se pak odráží ve volebním výsledku. A ještě zcela na závěr - manévrovací prostor ČSSD je v krajských zastupitelstvích malý. To ovšem může sociální demokraty svádět k myšlence vyvolat válku mezi centrální vládou a hejtmanstvími, která by ale neprospívala ničemu. Leccos může napovědět blížící se hlasování sněmovny o novele zákona o rozpočtovém určení daní. Vládní návrh předpokládá zvýšení výnosu pro kraje ze tří celých a jedné desetiny procenta na patnáct celých šest. Když novela vznikala, věřila ovšem ještě ČSSD v lepší volební součet. Otazník nyní visí nad tím, jak se nejsilnější parlamentní strana zachová po víkendovém debaklu.
