Jaké jsou Vánoce v romských osadách? Skromné a srdečné

Mnohé romské rodiny se i navzdory chudým podmínkám snaží připravit pěkné vánoční svátky. Uklízí okolí a zdobí své byty. Jinak tomu není ani v rodině Červeňákových z Křížové vsi. Vánoční stromek, symbol Vánoc, byste u nich ale podle Petra, otce rodiny, hledali marně:

„Chodit pro stromek do lesa je zakázané. Za jeden stromek bych měl jít do basy až na čtyři roky? To raději nic.“

Před Vánoci jsou Romové vděčnými zákazníky v obchodech s potravinami. Na štědrovečerních stolech nechybějí tradiční vánoční jídla Slováků:

„Řízky byly, ovoce, kapustu i kapustnici (zelňačka).“

U Červeňákových bude vánoční menu stejné jako vloni. Vánoce jsou pro Romy svátkem, kdy se těší, že se sejde celá rodina. Ať je jakkoliv veliká. Sednou si ke společnému stolu s různými dobrotami. Stejně jako v rodině Mižigárovců, která je na první pohled lépe finančně situovaná. Hlava rodiny Igor popisuje, co už mají na nejkrásnější svátky v roce doma připravené.

„Kapustnice, ryby, zákusky, apod. Hlavně že jsme zdraví, šťastní – víc k životu nepotřebujeme.“

I příbytek Marka Čonky připomíná čas blížících se Vánoc. Záležet si dal zejména kvůli dětem.

„Dva měsíce předem se chystáme. Žena napekla medové, oříškové dortíky. Každý tady u nás, v Křížové vsi, má práci.“

Rodina 53 letého Milana Oláha žije skromně v chatrči. Ani u nich není vánoční stromek. A proč? Nemá ho za co koupit. Dětem poradil, aby si ho jen představily a žádné drahé dárky neočekávaly.

„Dal jsem jim hlavně jídlo, aby se najedly.“

Čím jsou rodiny chudší, tím je vánoční atmosféra a pocit sounáležitosti silnější. Romové si dárky nemění – dokáží se těšit z věcí, které jsou pro většinu samozřejmé. Vánoce jsou pro Romy i obdobím, kdy si vzpomínají na příbuzné, kteří už nejsou mezi nimi. Pokračuje Monika Sinuová z neziskové organizace ATP Slovensko:

„V tento den si najdeme chvilku na to navštívit hřbitov, kde položíme jednu větvičku, salónky, atd. Zkrátka něco mrtvím, vyjádřit jim úctu, když nejsou mezi námi, že na ně stále myslíme.“

V dědinách a osadách, kde žijí Romové, není nouze o koledníky. Vánoce si bez nich mnozí dodnes neumějí představit. A ještě jeden zvyk je pro Romy typický – Vánoce jsou pro ně podle Moniky Sinuové od pradávna symbolem smíření a odpuštění.

„Pokud jsme během roku někomu, i nechtěně, ublížili a nekomunikujeme, o Vánocích k sobě zajdeme, vysvětlíme si to… A i když se na vás ten druhý pořád hněvá, během Štědrého dne je povinný vám odpustit. Neexistuje, že by vás vyhnal a nechtěl s vámi mluvit. Pozve vás dál a popřeje vám.“