Jan Fingerland: Kdo v Gaze vyhrává? Možná nikdo
Válka mezi Izraelem a Hamásem se dostala do nové fáze. Podle Izraelců je vedení Hamásu obklíčeno ve městě Rafáh a vítězství je nadosah. Podle kritiků Izraele nesmí k útoku dojít kvůli životům civilistů, i kdyby to mělo znamenat přežití Hamásu u moci.
Čtěte také
Rozdíl tedy není jen v tom, kdo co považuje za možné, ale i jak hodnotí šance a povahu „vítězství“. Dá se ale vítězství nějak dobře definovat? Je možné, že obě bojující strany v nějakém smyslu vyhrávají i prohrávají.
Pokud Hamás uhájí své pozice v Rafáhu, v jistém ohledu vyhrál. Bude to znamenat, že zůstal u moci, že si ponechal většinu žijících rukojmí, a ještě nádavkem dostane ústupky v podobě garancí ze strany Izraele a propuštění palestinských vězňů v izraelských věznicích.
Hamás a/nebo Palestinci
Čtěte také
Hamás jako celek ale možná vyhraje politicky i v případě své vojenské prohry. Pokud Izraelci dospějí k závěru, že dobytí Rafáhu je z jejich hlediska nezbytné, zaplatí za to obrovskou cenu, protože si nevyhnutelně vyžádá mnoho civilních obětí.
A to i v případě, že bude apelovat na odchod civilistů do jiných částí Gazy. Zatím se zdá, že přípravy na útok jsou součástí psychologické hry před dalším kolem jednání, protož nic nesvědčí o přípravách na takovou operaci.
Hamás v určitém ohledu vyhrává a v jiném prohrává, cenu za to platí řadoví Palestinci. Většinu mrtvých pravděpodobně představují civilisté, více než polovina domů v Gaze je podle BBC více nebo méně poškozena. Měsíce války nějak poznamenají celou generaci Gazanů, fyzicky nebo mentálně.
Čtěte také
Je možné, že odpor proti Hamásu je na straně obyčejných obyvatel mnohem vyšší, než se zatím dá doložit. Pokud tomu tak je, v tomto smyslu by Hamás hodně utrpěl. Zatím ale platí, že civilní ztráty samotnému Hamásu možná tolik nevadí, vlastně jsou součástí jeho bojové taktiky.
O jasném úspěchu rozhodně nemůže mluvit Izrael, jeho armádě se za více než čtyři měsíce nepodařilo zatknout nebo zabít žádného z nejvyšších představitelů, osvobodil jen málo rukojmí, Hamás ztratil možná méně než polovinu z odhadovaných 30 tisíc aktivních bojovníků, a ti zbývající mají i dnes evidentně dostatek střeliva i raket. V Izraeli žijí nadále až statisíce lidí mimo své domovy, včetně obyvatel severu potenciálně ohroženého raketami Hizballáhu.
Optimismus a skepse
Optimističtější hlasy v Izraeli tvrdí, že izraelská armáda vítězí, jen to není vidět. Obklíčení Rafáhu znamená, že vedení Hamásu je zahnáno do kouta, a chrání ho už jen obavy z přílišné krvavosti takové operace.
Čtěte také
Izraelskou pozici podrývá mezinárodní pozornost upřená k tomuto konfliktu a skutečnost, že v čele vlády sedí kontroverzní premiér Netanjahu a ještě kontroverznější ministři.
Mluví se o tom, že by některé státy uznaly Palestinu jako stát, čímž by Jeruzalém diplomaticky oslabili. Jestli by to obyčejným Palestincům pomohlo, není jisté, a zda by to pomohlo k míru bez reformy palestinského politického života, ještě méně. V tomto smyslu by se dalo tvrdit, že nejdůležitější pro Palestince by měla být rychlá porážka Hamásu, ale málo kdo z nich by to tak asi sám formuloval na kameru.
Podle některých názorů má být Izraeli nabídnuto ukončení války, výměnou za bezpečnostní garance od arabských zemí – ty jsou ale v případě toho typu ohrožení, jemuž Izrael čelí, naprosto k ničemu.
Zkušenost z jiných konfliktů říká, že o tom, kdo vyhrál, se dá rozhodnout až po skončení bojů, někdy až s odstupem mnoha let. Zatím je to vše velký tragický pat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
