Jan Januš

Ve své podstatě tak soud podporuje jednu ze základních zásad občanského zákoníku – právo brát se o vlastní štěstí. Ať už to štěstí vypadá jakkoliv.

Nejvyšší správní soud je od začátku letošního roku bez předsedy. Jeden soudce chybí i na Ústavním soudu. Místa jsou neobsazená zbytečně a z viny prezidenta Miloše Zemana.

Rok 2021 byl na události související se zákony, justicí a obecně právem nesmírně bohatý.

Vzpomínat se bude zejména na její prostořekost a názorové soudy. Přesto došlo v legislativě v jejím období k zásadním změnám, zejména v oblasti insolvencí a exekucí.

Bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) nebyl novým poslancům dost dobrý na to, aby se stal jejich místopředsedou. Uspěl ale jinde.

Stává se z toho už taková nepěkná tradice. Ministerstvo spravedlnosti obsazuje kontroverzní politik, proti němuž se mají mnozí potřebu vymezovat.

Nová vládní koalice má opravdu velkolepé a smělé plány. Velmi výrazně se to projevuje třeba v oblasti spravedlnosti, zákonů a obecně legislativy.

Nový stavební zákon nejprve odložíme, následně přepíšeme a uvidíme, zda jej úplně nezrušíme. Tak se dají parafrázovat vyjádření představitelů příští vládní koalice.

Prezident by měl vybrat nástupce vysoce postavených soudců Michala Mazance a Kateřiny Šimáčkové. Tady velice záleží na tom, kdo je bude vybírat a jaké osobnosti osloví.

Další volby do Poslanecké sněmovny jsou minulostí. Známe jejich výsledky, i když je možné napadnout je u Nejvyššího správního soudu, nelze očekávat, že by se něco změnilo.