Je Marie Součková na odstřel?
Finanční situace českého zdravotnictví je katastrofální. Na této větě se patrně shodnou jak politici, tak odborná veřejnost. Problém je v tom, že to je jediné, v čem si všichni notují. Na otázku, proč je na tom zdravotnictví špatně, existuje mnoho diametrálně odlišných odpovědí. Důvodem je fakt, že v tomto resortu se kříží příliš mnoho skupinových zájmů. Proto si na pokusech o zavedení pořádku vylámala zuby celá řada ministrů. Proto patří české zdravotnictví k jedné z nejčernějších děr, ve kterých mizí miliardy. V tomto případě jednak ze státního rozpočtu a také z plateb na zdravotní pojištění.
Nátlak na odstoupení Marie Součkové naznačuje, že situace se v nejbližší době zásadně nezmění. S trochou zjednodušení by se dalo říci, že část lékařů nemá zájem na zásadních změnách. Současný systém jim vyhovuje. V různých propletencích privátních ambulancí a nemocnic, mohou využívat daných pravidel hry a přihrávat si pacienty a tím pádem i peníze. Ze státních peněz placená zdravotnická zařízení si zase nemusí příliš lámat hlavu s hospodařením. Vždycky se nějak zařídí, aby jejich dluhy byly uhrazeny. Vždyť téměř každý volič je pacientem. A naštvaného pacienta si vládní strany nemohou příliš dovolit.
Proto zrušení zdravotnické zařízení není myslitelné a pokud k němu přece jenom dojde, jedná se o událost zcela výjimečnou. V této souvislosti se nelze divit bezelstnosti vedení České lékařské komory. To rovnou požaduje po ministrovi financí několika miliardovou dotaci, byť by se kvůli ní zvýšil deficit státního rozpočtu. Zatím Bohuslav Sobotka takovémuto požadavku odolal. Otázkou zůstává, zda stejně zásadový zůstane i v dalších měsících. Lze si totiž představit, že při stávajícím systému nehospodárnosti, se budou finanční potíže českého zdravotnictví prohlubovat.
Tím spíš, když ministryně Marie Součková nemá pevnou pozici. A to nejenom v očích lékařské veřejnosti, ale také politiků. Vážné výhrady mají k ministryni hejtmani. Nelze se jim divit. Na jejich bedra byly naloženy dluhy nemocnic, ke kterým se stát najednou nechce znát. Pro hejtmany je to prakticky neřešitelná situace. Samozřejmě pokud nechtějí nemocnice zavřít, nebo zcela zruinovat krajský rozpočet. Na druhé straně se nelze divit tomu, že Marie Součková nekývla bez výhrad na uhrazení dluhů státem. Měla by totiž jedinou jistotu, že by se situace po pár měsících zopakovala.
Proto se Součková snaží vyměnit úhradu dluhů za hospodárnější počínání nemocnic. Podle očekávání naráží ne odpor. Podobné to je ve vztahu k pacientům. Většina z nich žije ještě v zajetí komunistické propagandy, že zdravotnictví je zadarmo. Proto se stále ještě plýtvá léky. Proto někteří lidé řeší svoji sociální situaci tím, že po určitý čas rádi přebývají v nemocnici. Pak často nezbývá peněz na hrazení závažných zákroků, které mohou zachránit život.
Nebo klíčová oddělení některých nemocnic se nacházejí v zanedbaném stavu a kvalitní lékařská péče je tím pádem znehodnocována. Situace se pak řeší různými charitativními sbírkami. Ty jsou samozřejmě prospěšné, neměly by však být spásou českého zdravotnictví. Tou by mělo být lepší hospodaření s penězi. Těch se totiž v resortu ročně protočí dostatečné množství, nejsou však správně použity.
Je to dáno například tím, že rozsah standardní zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění je na poměry českého hospodářství příliš široký. Sporný je rovněž počet nemocničních zařízení, jejich vybavení a jejich rozmístění. Dalším problémem jsou dluhy v placení zdravotního pojištění, které se nedostatečně vymáhají. Nedořešeno zůstalo hospodaření zdravotních pojišťoven. Zda finance, které na vlastní provoz spotřebují, odpovídají racionálnímu ekonomickému chování.
To všechno jsou už evergreeny českého zdravotnictví. Ty se systematicky neřeší. Proto je tento resort v dlouhodobé krizi. Z ní ho může vyvést jen dostatečně silná vláda, která podrží razantního ministra zdravotnictví v boji proti různým lobby. To se zatím nestalo a hned tak nestane.
Proto je celkem lhostejné, zda se nakonec Vladimír Špidla rozhodne vyhovět České lékařské komoře a Marii Součkovou odvolá. České zdravotnictví i nadále zůstane černou dírou na peníze a bude soutěžit s Českými drahami, kdo jich dokáže nehospodárně utopit víc.
