Jediný gól nůžkami a snový vstup do reprezentace. To jsou nezapomenutelné zážitky fotbalisty Davida Lafaty

25. září 2021

David Lafata se narodil 18. září 1981 v Českých Budějovicích. Bývalý profesionální fotbalový útočník a reprezentant v současné době nastupuje na amatérské úrovni v jihočeském krajském přeboru za FK Olešník. Trénuje malé děti, ale také studenty gymnázia.

Mimo Českou republiku prošel David Lafata angažmá v Řecku a v Rakousku. Je šestinásobným nejlepším střelcem české ligy a zároveň nejlepším kanonýrem v historii nejvyšší české soutěže. Vyhrál anketu Fotbalista roku v roce 2014 a Zlatý míč o rok později. Za českou reprezentaci odehrál 41 zápasů a vstřelil devět gólů.

Čtyřicáté narozeniny podle svých slov ani moc neslavil a kariéru nerekapituloval. „Nemohu vypíchnout jedno období, možná po té třicítce, kdy jsem dával asi nejvíc gólů a zažil jsem i největší úspěch, když jsem vyhrál titul se Spartou. Možná to bylo tím, že už jsem trošku uzrál v hlavě a nasbíral nějaké zkušenosti,“ říká.

David Lafata se po ukončení vrcholové kariéry vrátil domů a hraje v krajském přeboru za Olešník

V současné době žije David Lafata v Dubném u Českých Budějovic. „Teď už tady trávím asi nejvíce času. Těšil jsem se na to, až bude po kariéře trošku klid. Jsem tady rád a užívám si to,“ komentuje.

Má dvě děti, dceru Vandu a syna Antonína, obě sportují. „Myslím, že je důležité, aby rodiče děti alespoň k něčemu vedli. Samozřejmě, ne každý je nadaný na sport, ale je třeba něco dělat, nebýt doma. Já jsem rád, že se děti věnují sportu, a myslím si, že zrovna v této době covidu tak i získají přirozenou imunitu,“ dodává.

Pokud si má vzpomenout na jeden gól ve své kariéře, vybaví si nůžky proti Jablonci. „V kariéře jsem nějaké góly dal, ale nůžkami jen jeden. Ten mi utkvěl v paměti asi nejvíce a vždycky si na něj vzpomenu,“ vysvětluje.

Proč políbil prsten?

Snový byl ale také jeho vstup do reprezentace. „Povolali mě dodatečně, den předem, takže nastala panika a nervozita. Byli tam velcí hráči, na které jsem do té doby koukal v televizi, a ani mě nenapadlo, že bych se mohl dostat na lavičku. Počítal jsem s tím, že budu třeba na tribuně. Nakonec jsem se dostal na lavičku, měl jsem i svůj dres a v sedmdesáté minutě na mě trenér ukázal, že jako půjdu hrát,“ vypráví s úsměvem.

Čtěte také

„Musím říct, že do takového mančaftu, který porážel vlastně kohokoliv, se naskakovalo snadno. Navíc se hrálo doma, plný stadion, krásná atmosféra, bylo to takové rychlé a na nervozitu už na hřišti nebyl čas. Dokonce se mi podařilo dát za chvilku gól,“ doplňuje.

Ve svém prvním zápase za reprezentaci si David Lafata užil vítězství. „To jsou prostě okamžiky, kvůli kterým člověk fotbal dělá, jsou to zážitky na celý život. Mám někde schovanou fotku, jak mě objímá Honza Koller, kterému jsem byl někam po ramena. Bylo to krásný a dodneška na to rád vzpomínám,“ popisuje.

Fanoušky zaujal i tím, že po vstřeleném gólu políbil snubní prsten. „To gesto jsem odkoukal od útočníka Realu Madrid Raúla, který po každém gólu políbil prsten, a mně se to líbilo. Za svojí kariéru hodně vděčím rodině a manželce a tohle bylo takové poděkování,“ vysvětluje.

Fotbalovou současnost prožívá David Lafata v Olešníku. „Myslím si, že hrajeme pěkný fotbal, že se na to dá koukat. Máme dobrou partu a o tom to je. Já se přiznám, že jsem toho teď moc nenahrál, trápí mě záda, ale v Olešníku hrajeme hlavně pro radost. Samozřejmě chceme vyhrávat, ale máme z toho fotbalu dobrý pocit,“ uzavírá.

Rozhovor s Davidem Lafatou v cyklu Jihočeši si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.