Jedovatá atmosféra

5. duben 2005

Hned po pádu železné opony, díky tlaku občanských hnutí v bývalé NDR, byl v roce 1990 založen tzv. Gaukův institut, jak se mu říká podle zakladatele teologa Joachima Gauka. Institut studuje zbylá akta po tamnější státní bezpečnosti a snaží se objasnit její tehdejší činnost. Za úkol má, jak uvádí německý zpravodajský časopis Der Spiegel, zpracovat 180 kilometrů pořadačů a dva miliony žádostí a dotazů. K tomu má k dispozici 2400 zaměstnanců. Měsíčně ještě dnes přichází do tohoto institutu okolo 7 000 žádostí o nahlédnutí do bývalých policejních záznamů. Kromě Německa a České republiky podobnou možnost občané v dalších zemích střední Evropy donedávna neměli.

Der Spiegel napsal: V prvních letech po roce 1989 měli lidé v těchto zemích důležitější práci, než se zabývat minulostí. Museli privatizovat nemocné hospodářství a demokratizovat stát a soudnictví. Až nyní, po dokončené politické a ekonmické změně, se ve většině těchto zemí vzedmula vlna požadavků i na morální vypořádání se z minulostí.

V Maďarsku se ujala této náročné role konzultační firma Political Capital a začala na svých webových stránkách zveřejňovat jména údajných spolupracovníka maďarské tajné politické policie. Na prvním seznamu bylo uvedeno 19 jmen a mezi nimi se objevili známí novináři, rockoví hudebníci, expremiér Péter Megdgyessy, bývalý velvyslanec ve Vatikánu Sándor Keresztes a dokonce současný šéf cedulové banky a vedoucí maďarské filiálky Europolu. V prvních dvou hodinách po vystavení listiny na webu, se na jejich stránku připojilo více než 100 000 lidí. V současné době už společnost přidala na seznam dalších šedesát jmen. . Mezi nimi je možné najít velmi známého fotbalistu Dezso Novaka a renomovaného divadelního kritika Petera Molnara Gala. Podle sdělení ředitele institutu Kristiána Szabadose, mají jeho spolupracovníci k dispozici již dalších tisíc jmen.

Podobné listiny již kolují i v Polsku, na Slovensku byly zveřejněny oficiálně a v Litvě. Ve Varšavě seznam tamnějších spolupracovníků politické policie zveřejnil novinář Bronislaw Wildstein rovněž na internetu. Jeho seznam obsahuje 240 000 jmen. Wildstein se sice stal v Polsku lidovým hrdinou, ale vzápětí dostal výpověď ze své redakce Rzeczpospolita. Proti jeho odchodu z redakce před budovou vydavatelství protestovaly ve Varšavě stovky demonstrantů s transparenty, na kterých stálo: My se nebojíme minulosti. On sám se hájí slovy: ?Člověk nemůže minulost vytěsnit tím, že o ní mlčí.?

V Litvě, ve Vilniusu, zase tamnější týdeník Atgimimas obvinil ze spolupráce s ruskou tajnou policií ministra zahraničí Antanase Valionise a šéfa bezpečnostní služby Arvydase Pociuse. Měli patřit k tzv. rezervě KGB.

Der Spiegel konstatuje, že ve střední Evropě stále fungují přátelství ze starých časů a vytvářejí korupční sítě. Z rudých udavačů se staly rudí mnanažeři, kteří své známosti i peníze využili při privatizaci a vlastní nejlukrativnější firmy. Jako důkaz uvádí Der Spiegel korupční aféry, které jsou v zemích střední Evropy na denním pořádku. Berlínský expert pro střední Evropu Lang říká: ?Chuť těchto kleptokratů je příliš velká.? A Der Spiegel dodává: Proto je třeba vyjít vstříc volání po co největší transparentnosti v hospodářství i v politice.

Spustit audio