Jiří Čunek je opět ministrem, komentátoři se radují
Americký časopis Time otiskl v devadesátých letech roztomilou politickou karikaturu. Je na ní zasedání americké vlády. U stolu sedí Clintonovi ministři, muži výrazné fyziognomie, jíž stačí jen maličko pomoci, a hned je z toho karikatura, a naslouchají prezidentovi, který říká: "A teď tu mám dopis od americké federace karikaturistů. Gratulují mi k výběru členů mé vlády."
Bylo k čemu. Například tehdejší ministr zahraničí Warren Christopher: velké uši, ostrý nos; pro karikaturistu pravý klenot. Bylo, co kreslit.
Podobné klenoty slibuje českým komentátorům návrat Jiřího Čunka do vlády. Je to muž výjimečných schopností, z nichž, nepochybně, ne všechny stačil předvést. Dal-li se mu znovu prostor, jistě bude co komentovat, lze si chválit už dopředu.
Jiří Čunek je především nadějný komik. Můžete samozřejmě škarohlídsky tvrdit, že některá jeho vyjádření, a to nejen o majetkových poměrech Čunkovic rodiny, zavánějí neohrabaností a naivitou. Ale toho smíchu, co dovedou vyvolat!
Jiří Čunek je postava hodná Kafkova pera. Znovu bude cizincem na ministerstvu, jímž procházejí pro Českou republiku životně důležité peněžní toky, v jejichž mechanismu se podle zasvěcených lidí Jiří Čunek příliš nevyzná.
Jiří Čunek je snad jediný člověk na širém světě, který v téže kupní smlouvě dokáže figurovat jak jako kupec, tak jako prodejce. Zázraky se neděly pouze ve Svaté zemi a jen před dvěma tisíci lety.
A posléze: Jiří Čunek může také stáhnout pod práh volitelnosti desetiletí zavedenou českou politickou stranu. Bylo by to logické vyústění jeho neobyčejných schopností.
