Joe Biden jen symbolicky uklidňující?
Na první pohled člověk neví, co si vybrat. Americký viceprezident nepřijíždí do země významu a velikosti České republiky právě často, a nezapomeňme, že samotná hlava Spojených států tu pobývala před půl rokem. Ale zároveň se také může zdát, že Joe Biden měsíc po Obamově prozatímního ústupu od budování protiraketového deštníku ve Střední Evropě celkem nic nepřivezl.
Bylo tedy cílem jeho mise jen uklidnit zklamané spojence, tedy Poláky a Čechy a říci jim z očí do očí, že je s nimi ve strategických plánech i nadále počítáno? Do jisté míry zřejmě ano. Prezident Obama politiky obou zemí v září překvapil, českému premiérovi dokonce nečekaně zatelefonoval vprostřed noci. To mohlo působit řekněme nešetrně. Jenomže přibližně polovina tuzemské politické reprezentace se přece stavěla proti radaru (jeho zrušení interpretoval předseda ČSSD jako "vítězství lidu"), a podle průzkumů s výstavbou dlouhodobě také opravdu nesouhlasila většina veřejnosti. Takže nějak moc cosi "žehlit" by aspoň v českém případě vlastně viceprezident osobně spíš nemusel. Jenomže pokud USA šlo o zachování dobrých vztahů s podstatně větším a proameričtějším Polskem, těžko mohl Biden přiletět toliko do Varšavy a Prahu minout. Konec konců, zastavil se i v Bukurešti, která pro Ameriku doposud zajímavá nebyla.
Političtí pozorovatelé spekulovali, že kromě ujištění, že s Polskem i Českem je počítáno v jiné protiraketové variantě, totiž lodní, přičemž by USA využívaly polské teritoriální vody a v Čechách by zase mělo být velitelství, nabídne Biden ještě nějakou další kompenzaci za ztrátu poměrně silné pozice vojenských partnerů nejsilnější světové mocnosti. Kupříkladu stíhačky F15 a 16, na které by mohla přijít řada až za pár let vyprší pronájem Gripenů. A uvažovalo se také, zda nebude Biden lobbovat za účast společnost Westinghouse na tendru o stavbu dalších dvou temelínských reaktorů, o niž usiluje také ruská společnost Atomstrojexport. Především se ale čekalo Bidenovo rozptylování obav na tím, že americká vláda vyklízí Střední Evropu ve prospěch Moskvy, s níž chce mít vřelejší vztahy pro společný postup vůči Iránu. Jak známo, ještě před odložením budování protiraketové obrany poslali Obamovi otevřený dopis významní středo - a východo - evropští politici a veřejní činitelé, vyjadřující neklid právě z amerického ústupu z tohoto regionu.
A viceprezident během celé cesty také ujišťováními nešetřil - podle něj bude celý kontinent včetně Střední Evropy chráněn ještě lépe, neboť využití nového systému znamená prý více bezpečí. Připomeňme ovšem, že nového v tom mnoho není, jde o flotilu radary a raketami SM-3 vybavených lodí, které se mohou operativně pohybovat po nejrůznějších místech zeměkoule. Pro Polsko i Česko je ovšem podíl na tomto projektu poměrně slabou náhražkou za pevná sila či radar. I když Američané připouští, že časem by pozemní odpalovací zařízení někde v Evropě stát mělo.
Poláci, jejichž nedůvěra k Rusku má hluboké historické kořeny, jsou jistě sice zklamáni, ale co jim vlastně zbývá, než kývnout na možnost operací amerických lodí ve svých vodách. Lze ale čekat, že za to budou podle svého zvyku něco chtít. Také my jsme prostřednictvím premiéra Fischera vyjádřili zájem o podíl na protiraketovém štítu. O tom by už příští měsíc měla konkrétněji rokovat skupina amerických expertů, jak by měla spolupráce vypadat je zatím spíš v mlhách. Ale jestliže levici a mnoha spoluobčanům vadila představa radaru v Brdech, proč by to mělo změnit v otázce například nějaké velitelské centrály kdesi v Čechách?
A kdyby to přece jen bylo politicky takříkajíc průchozí, jaké protislužby by Česko žádalo? Pokud jde o dohody o vědě, výzkumu nebo vzdělávání, které patřily k radarové smlouvě, tam se snad něco dít bude, Češi by si ale mohli jistě zkusit jít jistě dále. To by ale zřejmě bylo aktuálním úkolem až pro vládu vzešlou z voleb a nikoli Fischerovu přechodnou.
Z prvých informací o Bidenových pražských rozhovorech víme, že se otázka dostavby Temelína skutečně probírala jak s premiérem, tak například s předsedou ODS Topolánkem. Biden ovšem také jistě ví, že ruský interes o ČEZ nedávno v Moskvě víceméně uvítal český prezident Václav Klaus. Který sice bývá vstřícnou za politiku vůči Kremlu kritizován, ale nelze mu upřít, že vždy protiraketový radar podporoval a USA jsou pro něj podstatnými spojenci. Což ovšem s plánovanými dalšími bloky v Temelíně nijak přímo nesouvisí.
Předběžně lze jinak asi říci, že pracovní návštěva amerického viceprezidenta jistě není pro Českou republiku marginální záležitosti, ale že také z výsledných, více méně symbolických prohlášení zatím nic konkrétního nevyplývá.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
