Josef Rut

Skladatel a významný hudební teoretik studoval nejprve housle na Pražské konzervatoři ve třídě Bedřicha Voldana. Tato studia dokončil roku 1951, u Bohumila Špidry absolvoval v roce 1950 také dirigování sborového zpěvu. Skladbě se začal věnovat soukromě u Jaroslava Řídkého (1952–1954), později u Emila Hradeckého. Hradecký přivedl Ruta k hudební teorii.

Rutovo zaujetí teoretickými problémy soudobé kompozice vyústilo v několik odborných studií a publikací, např. Dvanáctitónová tonální teorie (Supraphon 1969), Nová fyzikální teorie hudby (Opus musicum 1976), Teorie relativity a hudební myšlení (Panton, 1990), společně s J. Dostálem napsal Cvičebnici rytmu od A do Z (Supraphon 1979 a 1984). V letech 1953–1983 byl zaměstnán jako houslista v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu v Praze, v letech 1954–1957 hrál také v Pražském komorním orchestru bez dirigenta.

Své skladby komponoval v návaznosti na své teoretické poznatky, tedy podle dur-mollové a dvanáctitónové soustavy. Jeho odkaz čítá komorní, vokální a orchestrální partitury. Je autorem osmi nástrojových koncertů a čtyř symfonií, často využíval smyčcové nástroje. Symfonii č. 2 (1975) věnoval Symfonickému orchestru Československého rozhlasu k 50. výročí založení, který ji také o dva roky později natočil.

Tituly k pronájmu - viz Kompletní katalog skladeb

Tituly k prodeji:
Symfonie č. 4 pro smyčce

Pro nákup hudebnin navštivte e-shop Radiotéka.cz