Jsou Nezávislí závislými?
Úspěch dvou notoricky známých tváří na kandidátce málo čitelného hnutí Nezávislých v jarních eurovolbách, tedy Jany Bobošíkové a Vladimíra Železného, někoho možná trochu otrávil, ale nečekaný rozhodně nebyl. Bezmála celou dekádu hovořil každé sobotní poledne chápavý, vysvětlující, někdy rozhněvaný, jindy až otcovsky vlídný ředitel úspěšné TV Nova k velmi mnoho lidem, kteří se zejména v prvních letech existence první celoplošné privátní televize s Novou prakticky identifikovaly a nechaly se ochotně zatáhnout do jedné velké novácké rodiny.
A její nepsanou hlavou byl právě Železný. Jistě kus své enormní popularity později ztratil, když se ocitl ve víru trestních stíhání a souboj o Novu nadvakrát prohrál, nicméně má pro řadu občanů stále dost šarmu, aby ve volbách s nízkou účastí celkem bez problémů bodoval. A novinářka Jana Bobošíková si dobyla respekt nejprve coby elegantní a politikům nepříjemně na tělo jdoucí moderátorka veřejnoprávní ČT. Později se v mnohých očích znemožnila postupem ve známé televizní krizi, ale pomyslné druhé části národa naopak konvenovala znovu v moderátorské roli Sedmičky Novy. Ať už byla jakákoliv, přehlédnout ji nešlo a to je ve volbách většinového typu, jakým právě byly ty do Evropského parlamentu, značnou devízou. Železný byl lídrem kandidátky Nezávislých, Bobošíková mu jak, se říká, "dělala dvojku". Ale co do počtu obdržených preferenčních hlasů to bylo přesvědčivě naopak - novinářka jich dostala téměř sto tisíc a její ex-šéf něco přes šedesát tisíc.
Jenže tandem se rozpadl záhy po volbách, když se rozhodovalo o tom, kdo se kam v europarlamentu usadí. Železný se přidal k zhruba třicetičlenné frakci nazvané Nezávislost a demokracie, zřetelně euroskeptické. A během léta vstoupil do strany Nezávislých a stal se dokonce jejím volebním poradcem. Bobošíková však za Železným nešla ani v parlamentu, ani do strany. Raději zůstala mezi také asi třemi desítkami nezařazených, jako jediná naše zástupkyně. Hrdě oznamovala, že se jí podařilo získat místo ve výborech pro regionální rozvoj a pro hospodářskou a měnovou politiku. Vypadalo to, že v nové roli hodlá hrát do značné míry vlastní hru.
Skoro jako šok pak působila zpráva z nedávných dnů, že začala sbírat podpisy českých kolegů pro návrh na udělení ceny Andreje Sacharovova za svobodu myšlení bývalému prezidentu Václavu Havlovi, kterého přitom v minulosti tvrdě a nápadně často kritizovala.
A odklon od Železného pokračuje. Ve středu oznámila rozchod s Nezávislými, které prý nehodlá podporovat v podzimních volbách. A to pro postoje Železného a také kvůli tomu, že Nezávislí jsou podle ní už vnímáni jako Železného strana. "Budu podporovat nezávislé, ale nikdy Nezávislé Vladimíra Železného," řekla Bobošíková když slavnostně otevírala svou pražskou europoslaneckou kancelář. "Rozešli jsme se ve stylu i obsahu politiky," dodala bez upřesnění.
Rozladěný ex-ředitel Novy to komentoval slovy, že jde o "neloajální chování" a kontroval spíš slabě (cituji) : "Naše postoje a politický styl se rozešly ve chvíli, kdy Jana Bobošíková zaměstnala svého manžela, podnikatele Pavla Bobošíka, jako asistenta. Tím poškodila prestiž hnutí Nezávislí," (konec citátu prohlášení Vladimíra Železného. Ale než se jej Bobošíková zřekla, proti manželu coby asistentu nic veřejně nenamítal. Předseda hnutí Nezávislí František Zwyrtek, na jaře nadšený z úlovku populární dvojice na kandidátku, řekl České tiskové kanceláři, že se rozchod týká jen Bobošíkové a Železného a možná prý souvisí s jejich zařazením do frakcí Evropského parlamentu. Ale radost z kroku Bobošíkové mít jistě nemůže. Nezávislí se netají ambicemi uspět například v senátních volbách a už představili veřejnosti další mediálně známou personu ve svých barvách - dlouholetého kapelníka skupiny Olympic Petra Jandu, což spíš vzbuzuje rozpaky. Ale opět jde o patrně zvolitelnou figuru a dost možná také o nápad nového volebního experta strany Železného. Janda na novinářské nepříjemné otázky kolem Železného soudních kauz opatrně odpovídá: ex-ředitel TV Nova není odsouzený a tak je třeba na také něho pohlížet, on sám si váží jeho schopností a myslí si, že Železný může být České republice ve Štrasburku užitečný.
K tomu je ovšem třeba dodat - české úřady budou v nejbližší době žádat Evropský parlament o to, aby Železného vydal ke stíhání doma. Nevíme sice, jak se europoslanci zachovají. Ale pokud by učinili totéž, co před časem čeští senátoři, bude mít Železný víc starostí sám se sebou než s hájením potřeb České republiky. Mnozí lidé si konec konců myslí, že ta právě kvůli Železnému už o hodně přišla. A někoho také asi napadne, zda se dovedná Jana Bobošíková dnes neodtahuje proto, aby v případě, že se pro Železného budou jeho kauzy nedobře vyvíjet, stála už někde úplně jinde. I když pravděpodobně se jí především nechce Železného poslouchat. Do Evropského parlamentu vkráčela poměrně suverénně a do značné míry sama za sebe. To jí musí dodávat sebevědomí, které ostatně nikdy nepostrádala. Co z toho ovšem plyne, je zatím stejně tajemné jako její angažmá pro udělení prestižní ceny Václavu Havlovi.
