Julius Kalaš

Skladatel, pedagog a klavírista Julius Kalaš se ve své tvorbě pohyboval převážně v útvarech hudebně-zábavného divadla a filmu. Na svém kontě má však i několik desítek skladeb koncertních v oboru orchestrální, komorní a sborové hudby.

Po maturitě na gymnáziu byl přijat do 3. ročníku skladatelského oddělení Pražské konzervatoře. Kompozici absolvoval u Jaroslava Křičky a Josefa Bohuslava Foerstera v roce 1924, poté pokračoval na mistrovské škole ve třídě Josefa Suka, kterou dokončil roku 1928. Studoval i práva, titulu JUDr. dosáhl v roce 1930.

Pedagogicky se profiloval na filmové fakultě AMU, kde od roku 1948 vyučoval obor zvuk a hudba ve filmu. Na této fakultě zastával i vedoucí funkce (děkan 1949–1950, proděkan 1950–1957). Jako funkcionář se uplatnil i v různých hudebních institucích (v letech 1954–1960 první ředitel ČHF, dále OSA, Dilia).

Téměř tři desítky let (1925–1953) řídil jako umělecký vedoucí hudebně satirický soubor PSUK (Pěvecké sdružení učitelů kocourkovských), pro který komponoval a s kterým vystupoval jako klavírista např. v kabaretu Červená sedma. Mezi nejslavnější filmy s Kalašovou hudbou patří U nás v Kocourkově (1934), Škola základ života (1938), Pytlákova schovanka (1949) nebo Císařův pekař a Pekařův císař (1953).

Významná je také Kalašova písňová tvorba, na kterou po 2. světové válce navázala divadla malých forem. Za vrcholy Kalašovy hudebně-dramatické tvorby lze považovat operetu Mlynářka z Granady, op. 76 a operu na husitské téma Nepokoření. V koncertní hudbě navázal na tvorbu svého učitele Josefa Suka. V této oblasti vystupují do popředí Domažlická symfonie c moll s mužským sborem (1928), symfonická báseň Slavík a růže pro flétnu a orchestr podle Oscara Wilda (1956, revize 1967) a dva nástrojové koncerty (pro violoncello 1949, pro violu 1950).

Tituly k pronájmu - viz Kompletní katalog skladeb

Tituly k prodeji:
Slavík a růže, symfonická báseň pro flétnu a orchestr

Pro nákup hudebnin navštivte e-shop Radiotéka.cz