Kandidátka herečka
Uvažovaná kandidatura populární herečky Kateřiny Brožové na poslankyni za ČSSD vzbudila přirozenou mediální pozornost. Média ostatně o herečce věděla už předtím, zejména ta bulvární. A stejně jako kandidatura, i odstoupení od ní je vděčným tématem.
Předseda ČSSD měl tradiční vysvětlení - mediální tlak. Jenže tlak vyvinuli i členové strany. Argumentovali logicky - specifický region by měl zastupovat místní, nejlépe regionální politik, znalý poměrů.
Je to epizoda a nestálo by to za větší řeč, kdyby to přece jen neukazovalo na hlubší souvislosti. Pomiňme skutečně neférové poznámky médií na téma, jak se dívat na herečky a herce a vůbec populární osobnosti z nepolitických oblastí, které mají přitáhnout hlasy. Politika je zastupování ve věcech veřejných a profesionálové se mohou rekrutovat z různých povolání, vzpomeňme na herce Reagana.
Jenže Brožová se politice dosud nevěnovala a z jejích politických názorů známe zatím, že jako umělkyně tíhne k levici. To je žalostně málo na poslankyni. Normálně by se dalo doporučit, zda-li to nechce zkusit nejprve v komunální politice. Chtít ale asi po pražské herečce, aby kandidovala na starostku malé ústecké obce, to by asi také nebylo úplně normální.
Takže jde pouze o snahu lákat voličské hlasy na známé tváře, jako by šlo o zákazníky drogerie, a to je jen další krok k pojímání politiky pouze jako marketingu. Není ničím novým, že se politikové rádi vedle takových tváří ukazují. Zpravidla je ale přece jen nevysílají do přímého volební boje.
Voliči totiž kupodivu nejsou takovými triky ještě dezorientovaní a zpravidla chápou, že politika není soutěž krásy nebo televizní seriál a na známé tváře bez politických názorů se rádi přijdou podívat, ale jako své zástupce je nevolí.
Přesvědčila se o tom v minulosti už nejen ČSSD třeba s folklorním zpěvákem, ale také KDU-ČSL s fotbalovým trenérem, KSČM s ultrapopulární herečkou nebo strana Politika 21 s celou plejádou televizních tváří.