Karel Ančerl

Karel Ančerl se narodil 11. dubna 1908 v rodině židovského obchodníka v Tučapech u Soběslavi. Jeho otec Leopold měl v Tučapech obchod s lihovinami, vyráběl rum z brambor, ovocná vína i různé likéry dle vlastní receptury. Z provozování živnosti byla rodina dobře zajištěná, měli prostorný patrový dům v Tučapech na návsi, kde byl v přízemí i obchod. Otec měl zaměstnance, vlastnil pár koní s kočárem, vůz na přepravu zboží, později i nákladní automobil, v domácnosti vypomáhala hospodyně.

Oba rodiče hráli amatérsky na klavír, otec i na housle, v rodokmenu bychom našli rabíny
i hudebníky, hudba a zpěv patřily k rodinné tradici. Malý Karel se nejprve pod vedením místního učitele Menšíka učil hrát na housle, později přibral i violu, zpíval ve školním pěveckém sboru a aktivně se účastnil divadelních představení místních ochotníků.
Po vychození obecné školy v Tučapech, kde byla jen jednotřídka, měl domácí učitelku
a v roce 1918, kdy mu bylo 10 let, jej otec poslal studovat na gymnasium do Prahy, kde bydlel pod dozorem tety na Královských Vinohradech v Korunní ulici nedaleko od školy.

V době studia na gymnasiu se zapojil do školních kulturních aktivit, hrál ve školním orchestru a vedl recitační soubor. Z této doby pochází i jeho skladatelské začátky.
Víme, že napsal scénickou hudbu k činohernímu představení Vršovci (režie Erik Kolár, Studentská scéna, 1925). Věnoval se též komorní hře v různých sestavách a vystupoval
i jako sólista s orchestrem Oty Šilhavého. Docházel také na hodiny klavíru a hudební teorie s úmyslem vykonat přijímací zkoušky na konzervatoř. Tomu však jeho otec nepřál.
Nechal se proto vyloučit z gymnasia a postavil otce před hotovou věc, když byl za jeho zády v roce 1924 skutečně přijat na konzervatoř, kupodivu ne na obory housle nebo violu, ale na skladbu a dirigování. Pražská konzervatoř tehdy sídlila v prostorách Emauzského kláštera Na Slovanech.

Karel Ančerl byl přijat na skladbu do třídy Jaroslava Křičky a k Pavlu Dědečkovi na dirigování. Kromě povinného klavíru, hry na tympány a komorní hry ještě navštěvoval kompoziční třídu Aloise Háby, který vyučoval skladbu a harmonii ve čtvrttónovém a šestinotónovém systému.

Studium na konzervatoři zakončil v červnu 1930 dvěma absolventskými koncerty v sále na Žofíně, oba s Českou filharmonií. Na prvním z nich řídil 1. větu z Beethovenovy VI. symfonie, na druhém svou vlastní Sinfoniettu pro orchestr.

S odstupem času se zdá, že to byla osudová chvíle pro jeho další hudební kariéru, kdy se prosadil především jako vynikající dirigent České filharmonie, nicméně jeho skladby z období studia na pražské konzervatoři, z nichž se nám některé zachovaly, jsou pozoruhodnou ukázkou jeho nesporného skladatelského talentu.

(Autorem textu je Ivan Bierhanzl)

Tituly k prodeji:
Pět kusů pro klavír

Tituly k pronájmu:
Podzimní růže pro vyšší mužský hlas a klavír

Pro nákup hudebnin navštivte e-shop Radiotéka.cz