Karel Hvížďala: Dvě podmínky únosné budoucnosti

28. listopad 2023

Řekněme si to natvrdo: Pokud se nesmíříme s nižší životní úrovní a vyššími náklady na obranu, budeme se mít ještě hůř. Po listopadu 1989 jsme se připojili k civilizaci, v níž platila stará společenská smlouva, která zajišťovala občanům, kteří budou ochotní se vzdělávat a pracovat, samostatnou existenci.

Podporovala jejich individuální vědomí a za jejich loajalitu k vládám, které se střídaly, ale společenskou smlouvu dodržovaly, jim zajišťovala stále vzrůstající životní úroveň.

Čtěte také

Bohužel již v tom roce 1989, jak nás na to upozorňoval Ralf Dahrendorf, se tato společenská smlouva začala porušovat: počet bohatých a chudých bobtnal a počet střední třídy, na které dříve tyto režimy stály, se začal tenčit a u nás její role byla podceněna.

Válka na Ukrajině a v posledních dnech i v Izraeli situaci ještě více vyhrotila, proto potřebujeme nový druh pojištění politických rizik, které by nebylo zaměřené jen na následky válek, ale které by preventivně zabraňovalo vypuknutí nových hrozeb.

Jinými slovy, musíme enormně zvýšit investice do zbrojení a do digitálních technologií pro armádu, což nejen zbrzdí růst životní úrovně, ale zcela určitě nás všechny nutně bude nutit ke smíření se s nižší životní úrovní. A pokud se k tomuto kroku neodhodláme, pojistné Spojeným státům nezaplatíme, přijdeme o bezpečnostní krytí.

Babiš a Okamura nejsou politici

My Evropané si za to můžeme sami: Příliš dlouho jsme nadřazovali nad bezpečnost zájmy ekonomické: chtěli jsme od Ruska levný plyn, ropu a využívali jsme levnou pracovní sílu v Číně. Německo kvůli druhé světové válce do armády skoro neinvestovalo.

Čtěte také

Nechceme-li ohrozit po společenské smlouvě i naše státní zřízení, nezbývá nám nic jiného, než co nejrychleji splnit podmínky členství NATO, tedy investovat do obrany dvě procenta HDP. Pokud tak bezvýhradně neučiníme, doplatíme na to. Nahradit bezpečnostní deštník Spojených států by Evropě dle expertů trvalo nejméně deset let.

A kdyby se Rusku podařilo vyjednat zastavení války na Ukrajině, stejná studie tvrdí, že za dva roky by dokázalo svou armádu obnovit a v bojích pokračovat. A za šest let může zaútočit i na NATO. Aby k tomu nedošlo, musí naši politici i veřejní intelektuálové být schopní o všech opatřeních přesvědčit veřejnost, aby se nenechala uchlácholit falešnými spasiteli.

Karel Hvížďala, komentátor

Tuto situaci využívá v celé naší civilizaci opozice, která žije z konfliktů a snaží se prohlubovat rozštěpení společnosti, proto hovoří o nové totalitě a o vlastizradě. Obě označení, která u nás používají pánové Babiš a Okamura, představují sice brutální slovní útoky, ale nejsou trestné, jsou jen výzvou pro občany.

Po dvou totalitách, kdy jsme nesměli mluvit a po 30 letech, kdy jsme moc nemluvili, bychom se měli vzpamatovat a na každou jejich lež tvrdě reagovat. Babiš a Okamura nejsou politici, jsou jen politickými podnikateli, kterým jde pouze o zisk, a ne o bezpečnost a budoucnost, nezajímají se o důsledky svých činů. Viníky možných následků nebudou jen oni, ale všichni, kdo mlčí!

Autor je publicista

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.