Karel Hvížďala: Ekonomika pozornosti a volby

Čtěte také

Karel Hvížďala: Ferdinand Peroutka, obezřetný realista

Ekonomika pozornosti, se kterou přišel John Rouse, se kdysi soustředila na dbaní o uměřenou přítomnost, protože větší váhu ve společnosti měly profesionální výkony a jejich obsah.

Lidé si chránili anonymitu obličeje: hlídali si své soukromí. Dnes má ale tento termín jiný obsah, jde už hlavně o snahu upoutat pozornost k vlastní osobě, která nahrazuje kvalitu výkonu.

Nad fakty a přesným slovem vítězí četnost obrazů nabitých emocemi: Kdo je častěji vidět a hodně křičí, je zajímavý pro média a pro reklamu.

Sítě změnily svět

Za zlomový bod této proměny považují sociologové rok 2009, kdy se na online trhu prosadily firmy Facebook a Google, které v krátké době obsadily 65 procent reklamního trhu, a tím klasická média přišla o podstatnou část příjmů.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Všichni jsme Trumpové a Babišové

Musela začít své produkty zdražovat, spořit na redaktorech a začít soutěžit v online prostoru stejnými prostředky. To zásadně proměnilo i obsah zpravodajství, které se muselo vypořádat s novým typem přitažlivosti: fakta byla častěji nahrazena emocemi, gesty a rychlostí.

Pozornost se stala novou hodnotou a měnou: zvlášť když se podařilo, že spotřebitelé za podnikatele v online prostoru, spolu s algoritmy, sami rozšiřují to, co je pro ně výhodné, na co nejvíc lidí slyší, co má v sobě silný emocionální náboj, i když je to absurdní.

71 procent občanů nesouhlasí s navýšením poplatků pro veřejnoprávní média, jinými slovy sítím se podařilo přesvědčit skoro tři čtvrtiny občanů, že fakta, za která se platí a která jsou ověřená, jsou nedůvěryhodná.

Společnost je atomizovaná 

Současně došlo k další zásadní změně: veřejný prostor se díky značnému množství webů, do kterých mají přístup bez jakéhokoliv korektivu miliardy lidí, proměnil v nekonečný proud sdělení.

Čtěte také

Karel Hvížďala: AfD a Karl Jaspers

Fakta v nich ale tvoří jen nepatrný zlomek, který je obalen množstvím polopravd, lží, fantaskních nesmyslů, blábolů, konspiračních teorií, kolem nichž se vytvářejí malé uzavřené skupiny uživatelů.

Ty v nich nehledají nové informace, ale naopak stvrzení svých názorů: společnost se atomizovala a zpohodlnila. K rozeznání rozdílu mezi fakty a dráždivými emocionálními nářky je třeba vysoká kompetence a často i hodně času. Fakta a přesná slova se stala exkluzivním zbožím.

Karel Hvížďala|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Pokud se v této situaci před volbami spojí politici, byznysmeni, majitelé webů a internetových vyhledavačů, jako se to stalo ve Spojených státech, lze většinu přesvědčit o čemkoliv. Třeba, že za hurikán Milton mohou demokraté.

Rozměr nebezpečí nabobtnal, nikdo si s ním neví rady. Vysvětlení evolučního biologa Edwarda Wilsona vypadá věrohodně: Moderní principy dělby moci a právní stát se zrodily ve středověku, emoce a instinkt máme od pravěku, takže mají hlubší kořeny, proto často vítězí nad rozumem i ve volbách.

Autor je publicista