Kavanovy veselé historky

Po každé, když se kolem Jana Kavana objeví nějaký problém - média, ale i lidé, běžně diskutující o politice třeba u piva si připomínají řadu předcházejících "kavanovských historek", jako to bývá v dětských říkánkách. Není toho totiž málo a táhne se to od počátku r. 1990 , kdy vypukla na půdě Komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu při tehdejším federálním shromáždění causa s Kavanovým spisem z análu STB a nejinak je tomu i tentokrát, kdy je aktuální staronová příhoda.

Policie, vyšetřující případ Kavanova bývalého přímého podřízeného Karla Srby na ministerstvu zahraničí zjistily, že r. 2000 byl při rutinní výměně trezorů otevřen jeden jako by zapomenutý v komplexu pracovny ministra Kavana a že v něm byly nalezeny nějaké dokumenty a hlavně obálky s penězi, hovoří se o sumě od čtvrt milionu až po 1,5 milionu korun, které měly patřit na služební cestě pobývajícímu Kavanovi.

Obsah trezoru putoval ke generálnímu sekretáři Srbovi a ten prý je Kavanovi po tehdejší náměstkyni Opolecké vrátil. Jak to celé bylo je ovšem zatím zahaleno tajemstvím. Deník MF - Dnes napsal, že ministrovi spolupracovníci původně chtěli nález peněz utajit, čemuž by nasvědčovalo, že byl záznam o detailním obsahu trezoru zničen. Kavan, dnes předseda valného shromáždění OSN a také poslanec českého parlamentu nejprve vše Mladé Frontě Dnes popřel, ale už za několik hodin ČTK řekl, že částečně šlo o jeho soukromé peníze i o diety z jeho zahraničních cest, většina byla podle něj určena na jeho senátní kampaň.

Tehdejší bezpečnostní šéf ministerstva Josef Pavel, který u otevření trezoru asistoval za nedlouho po té zemřel, ještě před tím však stačil vydat pokyn, aby byl záznam o otevření trezoru zničen. Srba ovšem z vazby vzkázal, že o žádných penězích z trezoru nic neví a exnáměstkyně Opolecká pobývá s Kavanem momentálně v New Yorku a nezvedá Mladé Frontě Dnes mobilní telefon.

Pikantní začíná být historka ještě víc, Kavan si totiž nemůže vzpomenout, zda sponzorské dary na kampaň vykázal a zdanil. A zatímco občané nevěřícně kroutí hlavami a samozřejmě si bankovky z trezoru dávají celkem snadno dohromady se sumami, které měl Srba průběžně inkasovat jako úplatky za přidělování lukrativních zakázek, po jiné linii běží případ, který se bývalého ministra beze sporu také týká: Srba měl jako agent vojenské rozvědky dosazovat rozvědčíky do zahraničních misí, hovoří se především o Miroslavu Androvi, který patrně bude v příštích hodinách odvolán z ambasády v Kazachstánu, ale v kuloárech padají další jména mužů z vojenské rozvědky, které Srba pod Kavanovými křídly umisťoval do zahraničí.

To už začíná nabírat rozměry mezinárodního skandálu, ve kterém se mohou objevovat kontakty na organizovaný zločin nebo bůh ví co jiného. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík nevylučuje, že se někdo pokouší ochromit práci rozvědky před pražským summitem NATO a před možným útokem USA na Irák a že tak činí v souvislosti se Srbovou causou.

Tvrdík je znepokojen, že z rozvědky unikají informace do médií, dokonce i jména důstojníků a agentů, což se mu jeví jako úmysl. Ať už je to jak chce, Jan Kavan s tím nemusí mít přímo nic společného, ale to neznamená, že není jeho důvěryhodnost, o níž leckdo beztak nahlas dávno pochybuje, značně otřesena. Kavan jako bývalý studentský předák před desítkami let prý nepoznal v lidech z české ambasády v Londýně, tahajících z něj informace estébáky, ale závazek s krycím jménem Kato přesto existoval.

Později organizoval transporty s exilovou literaturou, jenomže jeden z nich byl zadržen i se jmenným seznamem těch, kterým byla zásilka určena, čehož tehdy v masivním útoku na disent využila komunistická moc. Když bezprostředně po 17. listopadu r.1989 přiletěl Kavan do Prahy, odvezla jej ještě fungující komunistická tajná policie k pohovoru, jehož přátelský duch zachycuje tajně natočená videokazeta.

Ukázalo se ovšem, že do Československa Kavan na různé pasy a různá jména jezdil už dřív, což by ovšem znamenalo, že STB byla buď naprosto neschopná, nebo že bylo vše v její režii.

Kavan je proslulý svým demoličním slalomem mezi zaparkovanými auty před budovou senátu a tím, jak policii vysvětloval alkoholový odér ve svém voze tím, že si právě namazal bolavá záda francovkou.

Kavan se bezprostředně před naším přijetím do aliance NATO zeptal zástupce aliance, za jakých podmínek můžeme zase vystoupit, v době bombardování Miloševičovy Jugoslávie při kosovské krizi přišel s ostudnou česko-řeckou iniciativou, která měla srbskému diktátorovi doslova pomoci.

Kavan bez důkazů obvinil z podplácení novinářů svého předchůdce na ministerstvu Zieleniece a lidé kolem Miroslava Šloufa pak vydírali ředitele vládního zámku, když po něm chtěli dodatečně vyrobit falešné indicie. Kavan měsíce tvrdil, že Srba, který pronajal komplex v Moskvě, známý jako Český dům soukromé firmě za pro stát zřejmě nevýhodných podmínek se ničeho nedopustil - mimochodem, v oné firmě figuruje také minimálně jeden agent vojenské rozvědky.

A když nakonec Srba pod tlakem veřejnosti přece rezignoval, Kavan jej dal všem ostatním státním úředníkům za příklad. Tak, to je ve velmi zkrácené verzi ona připomínka exministrových excesů, na kterou přece jen muselo nakonec dojít. Případ ze statisíci v trezoru je zatím uzavírá, ale zdaleka to ještě nemusí být vše.

rse@rozhlas.cz