Kdyby Rusko poslalo vojáky do Běloruska, bylo by to kontraproduktivní, uvažuje komentátor BBC

18. srpen 2020

I v úterý jsou jedním z nejčastějších témat zahraničních novin a serverů protivládní protesty v Bělorusku. Zopakuje se scénář ukrajinské krize z roku 2014? Ptá se na svém serveru britská stanice BBC.

Čtěte také

Komentátor britského serveru píše, že tahle zlověstná paralela se teď hojně objevuje v ruských médiích. Moskva tehdy do země vyslala speciální jednotky, které obsadily Krym, a vojensky zasáhla na východě Ukrajiny.

Kdyby Rusko poslalo vojáky do Běloruska, bylo by to ale kontraproduktivní, uvažuje komentátor BBC. Běloruské protesty totiž nejsou ani protiruské, ani proevropské. Jsou namířené v první řadě proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi a bezpečnostním složkám, které se k demonstrantům chovají brutálně. Ruský vojenský zásah by v takové situaci vyvolal jen vlnu nevole vůči Moskvě.

Paralela s listopadem 89?

Podle Moscow Times je Bělorusko na nejlepší cestě obrátit se k Evropě a dokončit tak proces, který začal před 30 lety. Na začátku roku 1989 byly všechny komunistické režimy ve východní a střední Evropě autoritářské. Komentátor deníku srovnává současnou situaci mimo jiné i s listopadovým Československem. Konkrétně vidí paralelu v pokojných demonstracích. Bělorusko má ale svá specifika.

Čtěte také

Běloruské vedení oficiálně neprojevuje žádnou ochotu k dialogu a změnám režimu, jako se to dělo v Polsku a Maďarsku. Není tu ani žádná zahraniční síla, která by držela na uzdě míru represí proti demonstrantům jako v někdejším Československu a východním Německu. A v neposlední řadě v Bělorusku nelze mluvit o skutečném politickém pluralismu, který měli před změnou režimu Srbové nebo Ukrajinci. Podle Moscow Times jsou proto Bělorusové dnes v těžší pozici.

Je tu ale ještě případ Rumunska pod vedením diktátora Nikolae Ceausesca. I on nakonec padl v zemi, kde byly podmínky pro změnu ze všech dosud zmiňovaných patrně nejhorší. Co rozhodne o dalším vývoji v Bělorusku?

Komentátor Moscow Times píše, že bude záležet na několika věcech: zapojí se do dění armáda? Na represích proti demonstrantům se zatím přímo nepodílela a zatím se o ní nemluví. Proti Lukašenkovi už se obrátili mnozí lidé, jejichž loajalita je pro běloruský režim klíčová. Otázka zní, na čí stranu by se postavili vojáci? Klíčovým hráčem je také Rusko, protože bude velmi záležet na tom, pokud a případně jakým způsobem by se pokusilo do dění v Bělorusku zasáhnout. 

Německa ekonomika zpomaluje

Server Balkan Insight píše o zpomalující německé ekonomice. Německo se kvůli koronavirové pandemii potýká s hospodářským poklesem a rostoucí nezaměstnaností. Berlín proto plánuje omezit vydávání pracovních víz pro méně kvalifikované pracovníky ze západobalkánských zemí. Podle serveru by příslušný zákon měl být schválen na podzim.

Čtěte také

Dosavadní legislativa umožnila pracovat v Německu desetitisícům lidí ze zemí, kde mzdy zůstávají nízké a nezaměstnanost vysoká. Německá vláda teď debatuje o nastavení stropu pro udělování dalších pracovních víz.

Třeba podle německé asociace stavebního průmyslu ale budou dělníci chybět. Pracují totiž na pozicích, pro které prý firmy nemají dostatek uchazečů. Mluvčí asociace také kritizoval návrh části konzervativních politiků, jak potenciální nedostatek pracovních sil řešit. Navrhli zaměstnat migranty, kteří mají dobré vyhlídky na získání azylu. Tito lidé prý ale zdaleka nemají zkušenosti dělníků ze západobalkánských zemí.

Balkan Insight k tomu dodává, že ani dosud německé stavební firmy nedokázaly najímat tolik pracovníků, kolik by potřebovaly. Ambasády jsou totiž zavalené žádostmi a nestačí je tak rychle zpracovávat. Od roku 2015 se počet německých víz vydaných pro všechny občany západobalkánských zemí více než ztrojnásobil – loni doklady dostalo 65 tisíc uchazečů.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související