Knihovna nebo blamáž?

Po roce 1989 si pamatujeme lamentace nad chystaným Tančícím domem, ale také třeba na boj o menší dimenze některých městem předběžně schválených záměrů. Známý byl případ hotelu Four Seasons, který původně hrozil až příliš vyčnívat nad staré stavby na pravém vltavském břehu nedaleko Karlova mostu. Roky se vrací otázka mrakodrapů, před jejichž vznikem varují renomovaní urbanisté. Shluk několika mnohopatrových domů na pankrácké pláni nad městem je přitom asi poměrně reálný. I když by podle některých expertů mohl vést k tomu, že bude Praha vyšrtnuta se seznamu památek UNESCO. Z čehož si zřejmě politikové mnoho nedělají.

Ale nejdiskutovanější chystanou stavbou je bezpochyby nová Státní knihovna na Letné. Jak známo, veřejnou soutěž vyhrál odvážně vyhlížející návrh česko-britského argchitekta Jana Kaplického, často přirovnávaný k chobotnici. Rozruch kolem "blobu" jak se knihovně také říká, se odvíjí v několika rovinách. Proti jsou někteří architekti, včetně těch, kteří v soutěži neuspěli. Občasné námitky přitom dokonce působí, že by mohlo jít I o profesní řevnivost vůči ve světě úspěšnému autoru návrhu. Ale stavba má naopak také mnoho zastánců právě z řad architektů, kteří upozorňují na to, že zmarnit příležitost mít na výrazném místě velmi moderní stavbu, by bylo přinejmenším neprozíravé. A podobně se štěpí i názory laické veřejnosti. Od těch, které nemohou nalézt pro Kaplického dráždivou stavbu jediného dobrého slova, přes ty, kdož by si přáli takový objekt aspoň ne tak blízko u Hradčanské siluety, až po ty, kteří se na ní upřímně těší a jsou zvědavi na její vnitřní řešení.

Svobodně vyjadřované názory jsou ovšem jednou věcí, zatímco něco jiného je, že pražští zastupitelé z klubu ODS jsou prý takřka rozhodnuti stavbě Knihovny na Letné prostě zabránit. Vzhledem k tomu, že na magistrátu mají občanští demokraté tradičně značnou převahu, může se jim to podařit. Čtvrteční Lidové noviny uvádí, že generální ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek, který si na Kaplického práci evidentně zakládá, prozatím zastavil přípravy realizace, od města údajně nekoupil pozemky, na nichž má knihovna stát, a také nepodepsal s architektem smlouvu. Snad dokonce hledá pro Knihovnu jinou lokalitu. Jenomže soutěž byla vypsána právě na toto místo. Případný přesun "blobu" dál od centra by mohl vést k zpochybnění soutěže a tedy, jak jinak, k blamáži.

Samozřejmě mají zastupitelé ODS právo na názor. Přesto se ale nezdá šťastné, pokud by relizaci pozoruhodného projektu zablokovala reprezentace toliko jediné politické strany. A hlavně - nepřichází nesouhlas s místem stavby poněkud pozdě? Zastupitelé přece dávno věděli o vypsání soutěže v přesně vymezené lokalitě. Někoho může napadnout, zda celá věc nemá souvislost s pražským záměrem ucházet se o Olympjské hry, což by mohlo učinit z pozemku určeného pro knihovnu objekt širšího zájmu.

Když se přistoupilo k soutěži, muselo se přece počítat s tím, že se vítězný návrh nemusí zamlouvat každému. Rozhodla však o něm mezinárdní komise renomovaných expertů a samozřejmě brala v potaz o jakou lokalitu se jedná. Stejně jako na to museli myslet autoři všech přihlášených návrhů. Když ale vyhrálo cosi pro někoho nepěkného, je náhle snaha to eliminovat. To působí zvláštně. Zejména pokud by pak na témže místě měla vyrůst nějaká sportovní stavba pro Olympiádu. Co když se vítěznmý návrh také nebude radním líbit? Anebo co když jen jim? A budovat další sportoviště právě na Letné lze z celé řady důvodů zpochybnit. Takové objekty přece bývají na okrajích evropských metropolí. Zatímco Státní knihovna má v centru jednoznačný smysl. I když je taková futuristicky podivná. Ale rozhodně aspoň nevšední. Už jen tvarem, barvami I zamýšleným materiálem. Což se například o sousedním stadiónu fotbalové Sparty říct určitě nedá. A s ohromnou Sazka arénou se smiřujeme ještě tak v periférních Vysočanech. Na Letné by působila množstvím betonu hodně absurdně.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .