Koalice funguje

24. září 2003

Křehká vládní koalice funguje. Potvrdilo se to hned první den zářijové schůze poslanecké sněmovny. Právě v jejím průběhu se mělo ověřit, nakolik pevná je pozice Vladimíra Špidly. Poslanci mají totiž na stole hned několik návrhů zákonů, které bývají označovány za reformní. Některé z nich pak přímo souvisejí s podobou státního rozpočtu na příští rok. Nejde samozřejmě o zákony, které by vyžadovaly sto jedna člennou podporu bez ohledu na to, kolik poslanců se účastní hlasování. Takže vládní návrhy mohou projít i díky nižšímu počtu rukou zvednutých na znamení souhlasu.

Navíc nelze vyloučit, že ve třetím čtení mohou pro některé návrhy hlasovat i opoziční poslanci, především z řad komunistů. Takže na průběhu takovéhoto hlasování nelze úplně přesně otestovat soudržnost vládní koalice. Naopak ideální příležitostí pro to je přehlasování presidentského veta. A k tomu došlo právě v úterý. Václav Klaus vrátil poslanecké sněmovně novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Aby toto ústavní právo hlavy státu bylo překonáno, musel se ve sněmovně nalézt sto jeden poslanec, ochotný zvednout pro zákon ruku. A to bez ohledu na to, kolik poslanců se hlasování účastnilo. Právě 101 je číslo, o které se opírá Špidlova vláda.

Do tohoto počtu je započítáván rovněž poslanec Josef Hojdar, který opustil klub sociální demokracie a snaží se nyní ve sněmovně působit jako sólista. Situace kolem novely zákona o dani z přidané hodnoty byla navíc vyhrocena prací na přípravě státního rozpočtu na příští rok. Na straně příjmů jsou už totiž zahrnuty peníze, které mají do státní pokladny dorazit právě kvůli zvýšení sazby daně z přidané hodnoty u některých služeb a zboží. A to umožňovala presidentem republiky vrácená novela. Kdyby ji koaliční poslanci nepodpořili, stála by vláda před problémem, jak nahradit několikamiliardový výpadek příjmu. Úterní hlasování potvrdilo, že tento problém řešit nemusí. Přesně sto jeden hlas novelu podpořil.

Znamená to, že od prvního ledna příštího roku by mělo dojít ke zdražení. Podmiňovací způsob používám kvůli tomu, že vyšší daň z přidané hodnoty nutně nemusí vést ke zdražení, nebo se do ceny nemusí promítnout celé zvýšení daně. Záleží například na konkurenci. Pokud je masivní, pak nárůst daně zcela nebo z velké části půjde na úkor zisku prodávajícího. Tam, kde není příliš velká, nebo kde fungují různé skrytě kartelové dohody, ji naopak v plném rozsahu pocítí zákazník. Jak se změna sazby daně z přidané hodnoty projeví od nového roku v praxi, to lze zatím pouze odhadovat.

Je pravděpodobné, že se zvýší ceny recyklovaného papíru, barev a laků, vodoměrů nebo větrných turbín. Pro zákazníka bude asi citelnějším zásahem do rozpočtu vyšší sazba u služeb. Ať už v oblasti nemovitostí, nájmu osobních automobilů, nebo v právních a účetních služeb, či v případě daňového poradenství. K dalšímu růstu cen služeb by mělo podle zákona dojít od května příštího roku. To podraží čistírny, kadeřnické a kosmetické služby, nebo opravy obuvi. Asi nejméně pochopitelné je zvýšení daně z přidané hodnoty v oblasti telekomunikací.

Na začátku dvacátého prvního století , kdy právě komunikace je nutná pro normálního fungování společnosti, působí tento krok nepromyšleně. Na jedné straně se stát snaží zlepšit dostupnost Internetu, na straně druhé ho záměrně zdražuje. Přitom ve volebním programu koalice s velkým K, tedy Unie svobody-DEU a KDU-ČSL, se mimo jiné píše. Cituji: "Zasadíme se o sblížení sazeb daně z přidané hodnoty z dnešních dvaadvaceti na osmnáct, a z pěti na sedm. Budeme zároveň usilovat o zachování snížené sazby DPH u telekomunikačních služeb." Konec citátu. Zdá se, že lidovci a unionisté na tyto předvolební sliby rezignovali.

Pod tlakem okolností bez velkých výhrad pomohli jak ke schválení novely, tak k přehlasování presidentského veta. Realistická politika menších koaličních partnerů je svým způsobem pochopitelná. Po pádu vlády by jim hrozilo, že by nemuseli být u moci a to i bez konání předčasných voleb. Právě hlasování o presidentově vetu naznačilo, že šance na pád Špidlova kabinetu je minimální.

Proto by se v pátek nemělo konat drama. Hlasování o nedůvěře vládě, které iniciovala Občanská demokratická strana, bude patrně pouze planým gestem opozice. Zajímavějším testem bude hlasování o dalším vetu. Tentokrát senátu, který vrátil novelu zákona o spotřební dani. Rovněž s těmito příjmy vláda v návrhu rozpočtu na příští rok počítá. Pokud zvedne opět sto jeden koaliční poslanec ruku pro návrh, veto bude přehlasováno. Vláda pak bude mít velkou šanci na přijetí rozpočtu na příští rok a tím pádem i na zajištění další existence.

Spustit audio