Konec Rady ČT a ředitele Janečka
Na Českou televizi dohlíží neúplná Rada ČT, kterou nejenže poslanci nedoplnili, ale evidentně plánují její odvolání: neschválili její zprávu. Učiní-li tak podruhé, Rada, podle zákona, končí a s tím s největší pravděpodobností i její ředitel Jiří Janeček.
Nebylo by na tom nic divného, kdyby neschválení výroční zprávy bylo řádně zdůvodněné, kdyby nešlo o improvizovaný kalkul a kdyby každá změna členů Rady i pravidel zatím nevedla k horšímu: K většímu zpolitizování Rady.
Zdůvodnění by však bylo snadné. Připomeňme si nějčastěji vytýkaná selhání ČT za poslední dobu: Vezměme to pozpátku. Naposled se ukázalo, že ČT zneužila jméno svého politického moderátora Václava Moravce k reklamě na plnicí pera značky Cross bez jeho vědomí, a tím i devalvovala jeho jméno. Obojí nevnímá jako své selhání. (Chyba ukazuje na nefungující vnitřní pravidla a nepřesný etický kodex, který by měl takové věci apriori řešit.) Krátce před tím oznámila zase ČT, že podává žalobu na režiséra Víta Olmera za poškození jména, když mimo jiné pro Reflex řekl, že zaměstnanci ČT pro ni pracují pod pseudonymem. (Ač obecně je známo, že třeba Nemocnici na kraji města píše její zaměstnanec Jan Otčenášek pod pseudonymem Petr Zikmund. Dá se to pochopit, protože nechce být zaměňován se svým otcem, autorem Občana Brycha, ale pak má i funkci v televizi vykonávat pod pseudonymem.) Nebo jak upozornil Josef Chuchma v MF Dnes víc než samozřejmě se počítalo, že časosběrný dokument o Václavu Havlovi, který točil zesnulý Pavel Koutecký a dokončuje Mirsolav Janek, uvede ČT, pro kterou pracoval. Nyní vyjednává režisér s Novou, protože ČT o film s názvem Občan V.H. nestojí. (Jde minimálně o neslušné chování vůči zesnulému výraznému tvůrci, s kterým se mohla důstojně rozloučit a ještě mít práva do budoucna na vysílání tohoto dokumentu, který jednou bude mít velkou cenu. Je to přece typický projekt pro veřejnoprávní instituci: dokumentovat život prezidentů.) A kauza ekonomického ředitele-milicionáře Františka Lamberta je již dostatečně medializovaná. (Tady zásadně selhal ředitel i Rada ČT, on i Rada jednali proti zákonu, což by v právním státě nemělo nikdy nikomu projít.) Aby se tato selhání neopakovala, chtělo by to novelizovat zákon (opsat ho důsledněji podle německéh vzoru, z kterého se vycházelo) a přesně vymezit práva Rady ČT, která se nyní hraje mylně na kolektivního ředitele, což je role, která ji nepřísluší. Ředitel by měl být Radou neodvolatelný, stejně jako radní. Odvolat by je mohl jen soud. Poplatky by se měly navyšovat automaticky podle indexu spotřeby. Tak to je v civilizovaných zemích, aby ředitel ani radní nemohli být parlamentem vydíratelní.
Odvolání Rady i případné odvolání ředitele evidentně nemůže nic podstatného změnit, protože za mnohá selhání totiž dosavadní ředitel nemůže. Chyba je jinde: Celý systém řízení a kontroly ČT je špatně nastavený a pokud ten se nezmění, potká za nějaký čas stejný osud i dalšího ředitele. To si někteří poslanci uvědomují, a proto například Jiří Oberfalzer z ODS navrhl model, který běžně funguje v zahraničí, kdy Radu nevolí jen sněmovna, ale i Senát plus nějaká další instituce, třeba prezident. Odvolání Rady pak musí podpořit obě komory. To by znamenalo garanci větší nezávislosti. Podle poslanců jako je třeba Petr Pleva rovněž z ODS, který doposud vždy kvůli radám silně loboval, nemá však takovýto návrh v současném parlamentu šanci, že by prošel.
Vzniklou situaci vyvolali v parlamentu zelení a lidovci, kteří původně požadovali, aby proběhlo ve sněmovně veřejné hlasování, které by odhalilo zákulisní dohody, jež zelení nazvali "mediální opoziční smlouvou". Protože s veřejnou volbou nesouhlasil poslanecký klub ODS, navrhl odvolání celé Rady, k čemuž se přidal Jiří Paroubek z ČSSD a komunisté. Paroubek se tak pomstil za to, že mu přerušili na ČT24 přímý přenos z tiskové konference a do Páva pak 5. června 2007 napsal, Je to cenzura, nebo co to je? A komunisté se zase mstí za to, že se o jejich straně prý v televizi málo referuje. Za takové situace k většímu zpolitizování Rady může dojít velice snadno: Stačí když se po odvolání Rady domluví dvě největší strany. Teď jde tedy o to, jestli jim to zelení a lidovci dovolí, jestli budou dost důslední. Jen to by mohlo vést k pozitivní změně.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
