Korea a vlaky
V úterý, po dlouhých šestapadesáti letech, se obnovilo pravidelné vlakové spojení Jižní a Severní Koreje. Je to mezník? Nepochybně. Striktně vzato, zůstávají obě Koreje i po půlstoletí od konce korejské války ve válečném stavu.
A stále je dělí nejpřísněji střežená hranice světa, s desítkami tisíc vojáků na každé straně a s rozsáhlými minovými poli.
Takže mezník ano. Ale jaký? Velký? To stěží. Vlakové spojení bude sice pravidelné, ale zřízeno bylo výhradně kvůli přepravě surovin a zboží. Civilisté, kteří by se chtěli dostat vlakem z korejského jihu na sever, si o takové cestě mohou zatím nechat jen zdát. Nejbližší příležitost by mohli dostat napřesrok v létě, kdy se na olympijské hry v Pekingu chystají také jihokorejští fanoušci, a mnozí by tam rádi vlakem. To by se ovšem do té doby musela stihnout rekonstrukce tratě mezi severokorejskými městy Kesongem, vstupní bránou z Jižní Koreje, a Sinujdžu, poslední štací před hranicí s Čínou. Zmíněná rekonstrukce je naprosto nezbytná. Velká část severokorejské železniční sítě je přímo v strašidelném stavu, a není divu: stavěli ji ještě japonští okupanti a po jejich odchodu před dvaašedesáti lety o ni nikdo řádně nepečoval. Je to k neuvěření, ale četné úseky umožňují jízdu jen rychlostí 20, ba prý i jen 10 kilometrů za hodinu.
Chudá Severní Korea na rekonstrukci železnice mezi Kesongem a Sinuidžu nemá. Náklady je však ochotná nést Jižní Korea - byť ji to bude hodně stát, v přepočtu 150 miliard dolarů. Nedělá to jen kvůli olympijským fanouškům. Tahle exportní země obklopená ze tří stran mořem a z té čtvrté špatně prostupnou hranicí se severním sousedem by naléhavě potřebovala pozemní spojení se svými odběrateli. Kdyby mohla své výrobky dodávat do Evropy po železnici, ušetřila by pětinu přepravních nákladů. A navíc: vlaková přeprava by dodací lhůtu v porovnání s lodní přepravou zkrátila o třetinu.
Ale to je hudba budoucnosti. Pravidelné vlakové spojení, které bylo obnoveno v úterý, má mnohem skromnější cíle. Vlak, který v každý pracovní den vyjede z jihokorejského Munsanu, bude na sever vozit suroviny a hrubě opracované materiály. Poprvé vezl silniční obrubníky a suroviny pro výrobu bot. Co se z vlaku na severu vyloží, většinou se zpracuje v kesongské zvláštní ekonomické zóně. Ta těží ze spojení jihokorejského kapitálu a know-how s levnou severokorejskou pracovní silou. Produktem toto kapitalistickokomunistického spojení - které je po ideologické stránce odpornou mezaliancí, ale po stránce ekonomické výhrou pro obě vlády - jsou vysoce konkurenceschopné výrobky - které týž vlak na své zpáteční cestě odveze do Munsanu. V úterý to byly: obuv, oblečení a vodní pumpy.
Výhody? Stejné jako u železničního propojení s Evropou: doprava do Kesongu a zpět je jednodušší a levnější. Jeden vlak nahradí více než čtyři sta kamionů. Tolik vozů bylo denně zapotřebí, aby se do Kesongu a zpět dovezly všechny suroviny a všechny výrobky.
Nevýhody? Žádné. Severní Korea trpívala fóbií, že její zrekonstruované tratě by mohli vojensky využít Američané. To je hlavní důvod, proč bylo železniční spojení obnoveno až nyní, třebaže rámcově bylo dohodnuto už před lety. Nicméně: politické ovzduší na poloostrově se zlepšuje a severokorejské vedení se evidentně přestalo bát, že ho chce Bushova vláda za každou cenu svrhnout. Sever je teď mnohem vstřícnější. A jestliže se vzdá jaderných zbraní, proč by neměl obětovat i své obavy z obnoveného železničního spojení?
Znamená to, že plánovaná rekonstrukce železnice napříč Severní Koreou je hotovou věcí?
Ne tak docela. Ale problémy se mohou vyskytnout spíše na jihokorejské než na severokorejské straně.
Obnovení pravidelného železničního spojení mezi Munsanem a Kesongem dohodl v říjnu se svým severokorejským protějškem Kim Čong-ilem dnešní jihokorejský prezident Ro Mu-hjon. Jeho mandát však během několika týdnů skončí. A nástupcem bude nejspíš kandidát dosavadní opozice I Mjung-pak. Pokud I v prezidentských volbách příští týden skutečně vyhraje, jak to naznačují průzkumy, chce vůči Severní Koreji postupovat přísněji než Ro. I sice připouští, že jeho vláda nebude mít zřejmě jinou možnost, než dohody uzavřené před volbami ctít. Říká ale také, že každou z těch dohod podrobí zevrubnému zkoumání, aby mohl posoudit, zda jsou skutečně výhodné.
Vlakové spojení mezi Munsanem a Kesongem takové pitvání zřejmě přežije, poněvadž výhodné je, a to pro obě strany. Ale zatímco hospodářská spolupráce obou Korejí bude nejspíš nadále vzkvétat, politické vztahy korejského Jihu a Severu čeká téměř jistě ochlazení.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .