Korejský jaderný test
Ještě nedávno velká část světa uvěřila spolu s prezidentem Obamou, že dobrá vůle překoná každý problém. Nyní ze Severní Koreje přišly dvě špatné zprávy. Pchjongjang provedl další jadernou zkoušku, a otestoval nové rakety. To zcela změnilo atmosféru na právě probíhajícím jednání ministrů zahraničí zemí sdružených v ASEM, asijsko-evropském setkání.
Místo globální krize, prasečí chřipky a klimatických změn byl náhle na stole problém, se kterým nikdo nepočítal. Největší starosti udělal severokorejský krok politikům v jižné Koreji, kde dokonce burza klesla o několik procent. Znepokojeni jsou však i v Japonsku, které se dlouhodobě cítí být Sevení Koreou ohroženo, ale i ve Washingtonu, a to nejen proto, že to ohrožuje vojáky na amerických základnách, ale i proto, že to kompromituje výše zmíněnou naději, že vstřícný postup zajistí průlom ve vztazích západu s Pchjongjangem.
V případě komunistické Koreje bylo vyzkoušeno prakticky vše. Od války, kterou vedl západ počátkem 50. let, před izolaci, sankce, nátlak, i sliby a pomoc. Současný test jaderné nálože je ve skutečnosti už druhým v pořadí. První proběhl na podzim roku 2006, a Rada bezpečnosti za něj na komunistický režim uvalila sankce. Už za pár měsíců poté KLDR postupně souhlasila s uzavřením svého jaderného reaktoru za palivovou a další pomoc, o rok později splnila svůj slib a zveřejnila zprávu o stavu svého jaderného programu. Za to ji Bushova administrativa vyňala ze seznamu států, které podporují terorismus.
Koncem loňského roku však Pchjongjang začal obracet. Zpomalil odbourávání jaderného programu, letos v lednu zrušil vojenské a politické dohody s jihem poloostrova, a obvinil ho z vyhrocování poměrů. Situace pokračovala v dubnu, kdy Severokorejci vypustili raketu, jež měla vynést komunikační družici, což ale bylo všeobecně považováno za test balistické střely, ve vzájemných dohodách zakázaný.
Mezinárodní společenství na všechny tyto kroky reagovalo negativně a kriticky, což ale situaci dále eskalovalo. Například na vypuštění družice reagovala Rada bezpečnosti vyjádřením kritického stanoviska - ovšem nikoli rezolucí. Pchjongjang však byl uražen, a odstoupil od šestistranných jednání a prohlásil, že se necítí být dosavadními ujednáními vázán. Výsledkem je i zatím poslední zkouška jaderné zbraně. Podzemní exploze, kterou potvrdili i seismologové z dalších zemí, údajně odpovídala náloži 10-20 kilo-tun. To zhruba odpovídá americkým bombám svrženým na Japonsko koncem 2. světové války, je to však asi 20krá více, než byla síla původní severokorejské nálože z roku 2006. KLDR vzápětí provedla také test tří raket krátkého doletu kolem 130 kilometrů, což ovšem stačí na ohrožení Soulu i amerických jednotek.
Otázkou zůstává, proč Severní Korea náhle změnila kurs. Skeptici říkají, že je to prostě nevypočitatelný režim, a že jediné pravidlo, které v jeho případě platí zní, že žádná pravidla neexistují. Podle jiných názorů se prostě Severní Korea rozhodla jít cestou konfrontace, kterou považuje za úspěšnější než vyjednávání, a že jeho představitelé dobře ví, že mají málo co ztratit. Optimisté pak soudí, že jde o pokus maximálně zlepšit své postavení před začátkem jednání s novými Spojenými státy. To by přisuzovalo KLDR sice vyděračský, ale přece jen racionální postup. O tom však mnozí pochybují.
V každém případě nikdo neví, co se děje uvnitř špičky tohoto státu, a také není zcela vyjasněno, kdo vlastně KLDR řídí a jak na tom Kim čon Il je zdravotně.
K věci jaderné zkoušky bylo svoláno zasedání Rady bezpečnosti. Není jasné, jak se k věci nyní postaví Rusko, které v současné době navíc radě předsedá. Moskva zatím mezinárodní krize tohoto druhu používá hlavně pro posílení vlastního postavení. Je rovněž nejisté, zda se pro další sankce vysloví Čína, která je stálým členem rady bezpečnosti a má tedy právo veta. Vzhledem k tomu, že Američané vyčerpali prakticky všechna řešení, připadá v úvahu jen ozbrojená akce, a nebo alespoň hrozba takovou operací. K něčemu takovému však Obama se vší pravděpodobností nepřistoupí, a neodhodlal by se k ní asi ani George Bush, který si image diplomata nepěstoval.
Barack Obama přišel s příslibem, který se opíral o přesvědčení, že každý mezinárodní problém má smírné řešení. Nyní bude nyní konfrontován s problémem, jehož řešení se nezdá na dohled. Je to vlastně zajímavá generálka na potíž, která vyvstane, až se k jaderné zbrani dostane Írán - stát sice mnohem otevřenější než Severní Korea, ale na druhou stranu také mnohem hladovější co se týče touhy po vlivu na své okolí. Nyní máme tedy dvojnásobný důvod sledovat kroky Spojených států, ale i Číny, Ruska, a samozřejmě i Evropské unie.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
