Křesťané si připomínají Velký pátek. Bude i u nás dnem pracovního klidu?
Křesťané si dnes připomínají den ukřižování Ježíše Krista. Velký pátek je v řadě zemí dnem pracovního volna, v České republice to ale zatím neplatí. Novela zákona, která by tuto změnu přinesla už sice prošla senátem, poslanci se jí už ale asi do voleb zabývat nebudou.
Plnou podporu má senátní návrh u lidovců. Většině politických stran ale vadí ekonomický dopad dalšího dne pracovního klidu. Patří k nim například ODS. Potvrdil to její lídr Petr Nečas.
„Já to vidím jako možnost, myslím si, že by bylo správné, aby Velký pátek byl státním svátkem. Na druhé straně má-li být zaveden další volný den, musíme mít odvahu říci, který stávající volný den škrtneme. Zavádět další volný den totiž znamená dopad do ekonomiky, což si v současné situaci nemůžeme dovolit,“ řekl Nečas.
„Pokud to bude den bez pracovního volna, tak to asi dává smysl, jinak si ale myslím, že je to věc věřících a pro mě osobně to tedy má význam, ale myslím si, že většina české veřejnosti je ateistická, tak možná, že bychom jí do těchto svých věcí neměli tolik tahat,“ myslí si předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Autoři návrhu zvažují i možnost, že by kvůli hospodářské krizi posunuli datum jeho účinnosti o dva až tři roky. Pokud by tedy novela úspěšně prošla sněmovnou, mohl by být Velký pátek svátkem nejdřív od roku 2012.
Poselství Velikonoc
Ježíš byl podle Bible ukřižován v pátek, třetí den vstal z mrtvých. Katolická církev v tento jediný den roku neslouží mše, na připomínku Kristova utrpení se však v kostelích konají zvláštní večerní obřady, které se skládají z bohoslužby slova, uctívání kříže a přijímání. V kostelech se zpívá bez doprovodu varhan a zvony mlčí.
U protestantských církví se naopak bohoslužby konají. Dnešek je pro ně dnem s hlubokým duchovním významem a vážným podtextem. Kvůli pracujícím lidem se věřící scházejí v českých zemích převážně až večer.
„Někdy společnost prožívá nad Velikonocemi rozpaky. Velikonoce jsou křesťany pojímány jako obraz Božího rozhodnutí pomoci člověku. Pánbůh chce, abychom si všimli, že o nás stojí, že nás má rád. Zároveň chce, abychom žili život jako dar, jako něco, co máme naplňovat, z čeho máme mít radost, za co máme být vděčni a tím proměňovat život celého světa. To je poselství Velikonoc,“ říká Joel Ruml, synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda Ekumenické rady církví.
