Křesťané v Egyptě se bojí budoucnosti
Zemí s největší křesťanskou populací na Blízkém východě je Egypt. Na ten se upírají pohledy celého světa kvůli prodemokratickým demonstracím, které se tam už dva týdny odehrávají. V nedávné minulosti se však o Egyptu mluvilo také v souvislosti s útoky na křesťany, a právě Koptové, egyptští křesťané, přijímají změny se smíšenými pocity.
Demonstrace odpůrců prezidenta Mubaraka ohromily celý svět, a mnohé v Egyptě zaskočily. I když si totiž mnozí přejí uvolnění politického režimu, odchod této osobnosti znamená nebezpečí chaosu. A toho se nejvíce obvykle bojí menšiny, jako jsou třeba Koptové, tedy egyptští křesťané. Ti tvoří minimálně desetinu z osmdesáti milionů obyvatel země na Nilu.
Současné nepokoje v Egyptě tedy Koptové přijímají se smíšenými pocity. Mnozí z nich vyšli do ulic společně s ostatními Egypťany, aby žádali více svobody a hospodářské reformy. I oni trpí diktaturou a nezaměstnaností. Mnozí z demonstrujících muslimů dávali najevo, že křesťany vítají a vnímají je jako své spoluobčany a bratry.
Ovšem koptský papež Šenúda III. ještě počátkem týdne v televizním prohlášení prezidenta Mubaraka podpořil. Vyzval dokonce své věřící, aby se demonstrací vůbec neúčastnili. Jde o důsledek skutečnosti, že konzervativní koptské vedení je spjato se současným režimem. Jde však i o projev strachu z toho, co změny pro menšiny, jako jsou právě křesťané, přinesou.
V minulých letech v Egyptě došlo k několika protikřesťanským atentátům ze strany muslimských radikálů, naposledy se tak stalo začátkem ledna. Právě silný sekulární stát proto mnozí křesťané vnímají jako záruku, že islamismus bude policie i nadále potírat.
Otevření politické soutěže v Egyptě bude znamenat příležitost pro Muslimské bratrstvo, které se případných voleb určitě zúčastní. A potenciální chaos, podobný tomu, který je nyní v Iráku, může znamenat podnícení vlivu islamismu na dezorientované lidi. Křesťané jsou někdy v blízkovýchodních zemích automaticky pokládáni za skupinu spjatou se západem, a jsou tedy terčem různých podezření, slovních útoků, a ve výjimečných případech i fyzického ohrožení. „Stěžujeme si na Mubarakovu vládu, ale zároveň jsme si na ní už zvykli,“ říká křesťanský lékař z Alexandrie. A dodává: „To, co přijde, zatím neznáme, a my křesťané bezpečí potřebujeme více než cokoli jiného.“
