Krize ve Fatahu
Česká politika je v posledních týdnech paralyzována krizí, která ovládla vládu, a především hlavní vládní stranu. Naši sociální demokraté stojí před dilematem, zda řešit narůstající rozpory uvnitř strany, a nebo se neoslabovat interními debatami a semknutě čelit vnějšímu tlaku.
Velmi podobný problém nyní stojí i před stranou Fatah, držitelkou většiny moci na palestinských územích a hlavní součásti Organizace pro osvobození Palestiny. V čele palestinské samosprávy stojí od letošního ledna Mahmúd Abbás, muž, který je považován za umírněného reformátora. Abbás je však v mimořádně vratkém postavení. Čelí nejen izraelským požadavkům, a opozici ze strany islamistických hnutí Hamás a Islámský džihád, ale také, a to je z našeho hlediska nejpodstatnější - vnitřní opozici uvnitř stany Fatah. Tu tvoří především mladí aktivisté, kteří čím dál důrazněji požadují rychlejší reformy.
Jde do značné míry o generační problém. Dnešní sedmdesátníci, tedy muži zhruba Arafatovy a Abbásovy generace, se po uzavření mírových dohoz z Osla před 11 lety vrátili na palestinská území a získali rozhodující pravomoci. Mladší aktivisté Fatahu, kteří nebyli v exilu, ale vybojovali první palestinské povstání z přelomu 80. a 90. let na ulici a v izraelských vznicích, přišli zkrátka. Od té doby mezi těmito dvěma skupinami panuje napjetí. Mladá generace požaduje rychlé protikorupční reformy a přístup k mocenským pozicím. Právě pod jejich tlakem nedávno začali představitelé Fatahu hovořit o vůbec prvních primárních volbách, které by určily kandidáty pro červencové volby. Je pravděpodobné, že mladá generace v takovém připadě získá velkou část pozic na kandidátce.
Vůdcem mladých rebelů je Marwán Baghútí, který nyní sedí v izraelském vězení. Přesto se mu daří organizovat spektakulární akce oslabující starou gardu, jako byla hromadná demonstrativní rezignace desítek mladých představitelů Fatahu minulý měsíc. Je otázka, zda tento postup Mahmúda Abbáse posiluje, a nebo spíše oslabuje. Pravda je spíše to druhé.
Prezident Mahmúd Abbás se sám považuje za příznivce reforem a už dokonce několikrát zmínil možnost, že na protest proti pomalému tempu změn raději odstoupí. Vychází z předpokladu, že palestinské obyvatelstvo je unavené rozsáhlou korupcí a neefektivitou veřejných služeb. Zatím se ale nezdá, že by zcela zvládal jeden z hlavních úkolů, který před ním stojí. Jde o to, aby palestinský prezident byl jediným, kdo dává rozkazy ozbrojeným složkám budoucího státu. To se zatím neděje a nejrůznější ozbrojené skupiny se považují za svého druhu samostatné státy, které si budou dělat, co chtějí. Před třemi týdny dokonce několik ozbrojenců ostřelovalo dokonce i přímo prezidentovo hlavní sídlo v Ramalláhu. Prezident sice nařídil rázný zásah proti ozbrojencům, ale zatím se soustředil hlavně na různá kompromisní a polovičatá opatření. Kupříkladu jeho představa o odzbrojení neovladatelných bojůvek je taková, že je začlení do regulérních sil Palestinské autonomie. Tím je buď zpacifikuje - a nebo zanese virus neposlušnosti přímo do srdce státu.
Disciplínu uvnitř Fatahu však nabourává také panika tváří tvář vnějšímu tlaku. Islamistické hnutí Hamas, které má silné pozice zejména v Gaze, je čím dál sebevědomější. Na rozdíl od prvních parlamentních voleb v půli 90. let se tentokrát hodlá hlasování zúčastnit a očekává masovou podporu. Na přelomu roku se konaly místní volby na Západním břehu a v Gaze a ukázalo se, že Hamas už dávno není obskurní fundamentalistická sektu, ale regulérní politická síla. Ta si důvěru lidí získala nejen radikálím postojem vůči Izraeli, ale také sociálními programy a systematickou prací s obyčejnými lidmi a pro ně. Fatah by se tak už za pár týdnů mohl dočkat nepříjemného překvapení.
Představitelé Fatahu proto například pozorně sledují výsledky nedávných voleb do studentských rad na palestinských universitách. Minulou středu Fatah porazil Hamas na Betlémské universitě. To ve Fatahu vyvolalo velký optimismus, jako by šlo o skutečný politický zápas. V Betlémě ovšem studuje mnoho křesťanů a jiných umírněných Palestinců. Den před tím Fatah porazil Hamas o jediné křeslo na univerzitě Bir Zeit. Fakt, že lidé z Fatahu hledají ztracenou sebedůvěru ve výsledcích studentských voleb ukazuje na mentální stav strany.
Fatah se uchyluje i k dalším zoufalým krokům, objevily se například debaty o možném odkladu voleb. Ty by se podle neoficiálně pronášených návrhů konat až po izraelském odsunu z pásma Gazy, ve větším klidu a také poté, co se podaří s dostatečným předstihem připravit zatím nový volební zákon. Stratégové Fatahu se zřejmě domnívají, že odsun z Gazy a rozdělení domů o Izraelských osadnících by mohli představit jako své velké vítězství. Proti odkladu voleb je i samotný Hamás. Možná ale změní názor. Odchod Izraelců z Gazy je totiž zejména jeho vítězství.
